Rusko ohlásilo velkolepý návrat do Afriky. Proč ho riskantní podnik může přijít velmi draho?

ANALÝZA | Rusko se mohutně přihlásilo o slovo v Africe. Za přítomnosti představitelů afrických států a za odpovídající pozornosti zahraničí deklarovalo minulý týden na summitu v Soči, za který neváhalo utratit 4,5 miliardy rublů, svůj návrat na tento kontinent. Zaznívají úvahy o tom, že si Moskva a Peking postupně rozdělí Afriku a nikoho dalšího mezi sebe nepustí. Nové vzedmutí ruské politiky tímto směrem ukazuje setrvale rostoucí snahu Kremlu působit jako světová velmoc, ale i prostředky, kterými toho hodlá dosáhnout. Odkrývá ale i mnohá rizika a skutečnost, že je nutné brát tyto plány s rezervou.

Pronikání na africké trhy je logickým krokem. Jsou stále relativně málo obsazené a celý kontinent má obrovskou dynamiku. Rusko, respektive Sovětský svaz, tu navíc mělo silné obchodní pozice a nachází se zde významné zásoby nerostných surovin. To vše samozřejmě mluví pro expanzi. A i když má současné Rusko zpoždění, rozhodlo se na tuto cestu nastoupit s plnou silou.

Existují ale oprávněné pochyby, pro které je hned několik důvodů. Prvním je způsob, jakým Rusko odpouští dluhy afrických států. Většinou se nastřádaly v sovětské éře jako tzv. vázané půjčky (exportní úvěry), kdy poskytnutí peněz bylo podmíněno nákupem sovětského zboží. Z hlediska Sovětského svazu to tehdy mělo zdánlivě jen výhody. Za úvěr, který poskytoval s úrokovou mírou jen lehce nižší oproti tržním úrokům, si zajistil odbyt svého zboží, které by se na západních trzích prodávalo jen stěží a navíc za nižší ceny. Jediným, zato ale obrovským problémem byl fakt, že klienti velmi často neměli na zaplacení a „záruky“ existovaly spíše ve formě slibů.

Petrášová: Tikající bomba na úřadech práce. Už zase hrozí výpadky ve vyplácení dávek

sinfin.digital