Čína pod vládou prezidenta Si Ťin-pchinga znatelně přitvrdila vůči regionům i státům, které považuje za (beze zbytku) své. Nesmlouvavá ale umí být také k okolním zemím, které si snaží zavázat ekonomicky i politicky. Vůči zbylému světu pak vystupuje asertivně, když zdůrazňuje nejen ekonomickou moc, ale také vojenskou sílu. Druhá největší ekonomika světa se stále hlasitěji hlásí o postavení velmoci a činí tak nevybíravým způsobem.
V areálu hongkongské polytechniky to včera vypadalo jako na bojišti. Poslední stovky jejích obránců vzdorovaly podomácku vyrobenými zbraněmi provládním policistům, kteří nyní na ekonomicky důležitém ostrově hájí zájmy Pekingu. Muži v uniformách podle stanice BBC pálili po prchajících studentech gumovými projektily a zaháněli je zpět slzným plynem. Demonstranty ovšem podpořil místní nejvyšší soud, který podle regionální televize CNA odmítl vládní zákon zakazující protestujícím zakrývat si tvář jako neústavní. Pro-pekingské úřady si od odhalených obličejů slibovaly snazší identifikaci aktivistů, kterým proto za nošení masky hrozil až rok vězení.
Here's footage of police officers firing tear gas and spraying water cannons at demonstrators as they continued a multiday occupation near Hong Kong Polytechnic University.
— The New York Times (@nytimes) November 17, 2019
Follow the latest: https://t.co/jjDOlncWNB pic.twitter.com/GJCIgG9SwN