Nová studie amerických vědců dospěla k závěru, že je zapotřebí zásadně přepočítat dosavadní modely „záchrany klimatu“ za pomoci vysázení nových lesů. Průměrná doba dožití stromů se totiž celosvětově snižuje, ukazují výsledky nové studie. Ta přitom jen potvrzuje to, co již dlouho pozorují čeští vědci a lesníci.
Jak známo, stromy při svém růstu absorbují kysličník uhličitý. Jakmile ale odumřou nebo jsou pokácené, CO2 „uskladněný“ v dřevní hmotě se při procesu tlení či hoření zase uvolní do ovzduší.
Vysoká technická škola (ETH) ve švýcarském Curychu si proto letos v létě získala celosvětovou pozornost návrhem na dočasné uskladnění lidské „nadprodukce“ kysličníku uhličitého právě v nově vysázených lesích. Pokud by se, podle článku švýcarských vědců otištěném v časopise Science, podařilo lidem zalesnit na zeměkouli území o velikosti Spojených států, nové lesy při svém růstu postupně absorbovaly až dvě třetiny emisí CO2, vytvořených lidskou činností. Uhlík by se sice po postupném odumírání stromů zase uvolňoval, lidstvo by ale získalo čas desítek až stovek let na postupný přechod k „uhlíkově neutrální ekonomice“.
Další studie, zveřejněná minulý týden v časopise americké Akademie věd (PNAS), však se široce citovaným návrhem švýcarských vědců v mnohém polemizuje. Tým Univerzity v Utahu totiž dospěl k závěru, že stromy na zeměkouli žijí kvůli klimatickým změnám stále kratší dobu a proto se zkracuje i čas, po který jsou schopné absorbovat CO2. Pokud bude trend pokračovat, odhady, kdy se z lesů stane namísto „požírače“ uhlíku jeho producent, se mohou zásadně měnit. „Naše analýzy naznačují, že budeme zřejmě potřebovat výrazně vylepšenou prezentaci úmrtnosti stromů a jejich vlivu na klima,“ píše profesor Kailian Yu a jeho spolupracovníci v článku pro PNAS.
