Nedávno proběhly novinami šokující záběry brutálního mučení a následné trýznivé vraždy zajatce ze strany čtyř rusky mluvících mužů. Ti se zjevně svojí činností velmi dobře bavili. Celá událost se odehrála v roce 2017 v Sýrii, v místech, kde v té době podle všeho zrovna operovala nechvalně proslulá Wagnerova soukromá vojenská společnost (někteří autoři používají i jednoduché V, což je důsledkem přepisu z ruštiny). Video nepřinášelo vyloženě nové informace; o chování této skupiny na bojišti či vůči zajatcům bylo už leccos známo předtím. Přesto naprostá neúcta vůči lidské bytosti byla zarážející. Není proto od věci se podívat na roli, kterou tato společnost v ruské zahraniční politice hraje.
Na začátku je dobré zmínit také to, že Wagnerova SVS není ani zdaleka jediná svého druhu, a to jak v samotném Rusku, tak o to více ve světovém měřítku. Stačí si jen připomenout společnost Blackwater, která stála za masakry civilistů v Iráku. Wagnerovci mají nicméně některá specifika. Tím hlavním je nejspíše fakt, že se Rusko stále tváří, že vlastně neexistují. Ostatně i mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov v první reakci na zveřejnění videozáznamu vraždy zdůrazňoval, že Ruská federace k těmto osobám nemá „žádný vztah“ a že není vůbec jisté, že jde o Rusy, což bylo vnímáno s úsměvem asi ze všeho nejvíc. O jejich činnosti tak existují jen velmi kusé informace, a jak ukázal příklad tří ruských novinářů zavražděných ve Středoafrické republice, jejich sběr je možný jen s rizikem nasazení života.
