Libye se stala mezinárodním bojištěm, džihádisté vidí v rozvrácené zemi svou budoucnost

rok

V Libyi, kde se od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 stále bojuje, dnes působí žoldnéři hned několika národností. Před několika dny hrozil vysláním vojáků i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který stojí na straně mezinárodně uznávané vlády v Tripolisu. Na tom, koho v nepřehledném konfliktu podpořit, se ale neshodnou ani členské státy Evropské unie.​

Rada bezpečnosti OSN dostala tento týden varovnou zprávu. Panel expertů světové organizace v ní varuje, že přítomnost čadských a súdánských žoldnéřů v Libyi představuje přímou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu ve válkou zmítané zemi. Odborníci v 367stránkové zprávě upozorňují, že větší zapojení čadských a súdánských bojovníků je výsledkem zintenzivněním libyjského konfliktu v posledním roce.

Zpráva také Radě bezpečnosti OSN jasně říká, že její zbrojní embargo se v Libyi běžně porušuje: „Jordánsko, Turecko a Spojené arabské emiráty běžně a bezostyšně dodávají zbraně, aniž by se jejich původ snažily příliš maskovat,“ píše se v dokumentu s tím, že výzbroj putuje oběma stranám konfliktu. Vláda v Tripolisu vedená Fájizem Sarrádžem dostává zbraně od Turecka, zatímco takzvaná Libyjská národní armáda vedená generálem Chalífou Haftarem využívá dodávek z Jordánska a Spojených arabských emirátů.

Brutální mučení a vraždy zajatců. Drsné záběry dokreslují obrázek „Putinovy tajné armády“

sinfin.digital