Německá vláda se dohodla s vládami spolkových zemí na podmínkách ukončení uhelné energetiky v zemi. Na zmírnění sociálních a ekonomických důsledků útlumu těžby a dalšího využívání uhlí má jít až 40 miliard eur. Dohoda se dotkne i firem Leag a Mibrag, v nichž má podíl český miliardář Daniel Křetínský a v Leagu i skupina PPF. Do elektráren a dolů, které obě firmy provozují, má směřovat 1,75 miliard eur (44,8 miliardy korun), většina na rekultivaci po těžbě. Částka ovšem nemusí být konečná, protože jednání o kompenzacích dále probíhají.
Dohoda je součástí takzvané „energiewende“, tedy avizovaného přechodu Německa na obnovitelné zdroje energie. Vláda rozhodla o tom, že poslední uhelná elektrárna v zemi ukončí provoz nejpozději v roce 2038, s největší pravděpodobností se tak ale stane už o tři roky dříve. „Německo si předsevzalo něco opravdu velkého. Určitě to dokážeme,“ komentoval německý ministr financí za sociální demokracii Olaf Scholz schválený plán útlumu těžby a využívání uhlí. Ministryně životního prostředí Svenja Schulze dodala, že osm „velmi starých a špinavých“ hnědouhelných elektráren by mělo být odpojeno od sítě velmi rychle, první už do konce tohoto roku. „Výstup z využívání uhlí začíná okamžitě. Je to závazné,“ tvrdí Schulze.
Jednání se spolkovými zeměmi i energetickými společnostmi byla podle ní náročná, ale úspěšná. „Jsme první zemí na světě, která se vzdá využívání energie z uhlí i jádra,“ vyzdvihla Schulze. Poslední jaderný reaktor v Německu má být odstaven už v roce 2022. Výkon atomových i hnědouhelných elektráren by měly plně nahradit obnovitelné zdroje, zejména větrné elektrárny a solární panely.
