AeroMobil: Létající auta nebudou jen pro bohaté

Kristína Paulenková

Auta, která zároveň létají, už nejsou science fiction. Šest let trval vývoj této dopravní novinky, nyní se slovenská společnost AeroMobil chystá přejít na výrobu. Život by létající auto mohlo ulehčit především těm, kteří pravidelně překonávají delší vzdálenosti. O budoucnosti a vizi firmy si povídala redakce Info.cz s ředitelem komunikace firmy AeroMobil Štefanem Vadoczem.

Jejich vize je jasná. Létající auto by mohlo posloužit jak těm majetnějším, kteří se musí často přemísťovat z jedné metropole do druhé a létající auto si mohou dovolit, tak i „obyčejným lidem“. Pro ty by prý vozidlo sloužilo jako létající Uber. Později by mohlo být dokonce samořídící. Pro teď ale pro tento typ vozidla potřebujete řidičák i letecký průkaz.

Je to auto nebo to je letadlo?

My vnímáme AeroMobil jako nový objekt, který kombinuje to nejlepší z auta a to nejlepší z letadla. A dokonce říkáme, že to bude lepší auto, protože je to letadlo, a zároveň to bude lepší letadlo, protože to je auto. Vysvětlím – letadlo má jednu nevýhodu. V případě, že je špatné počasí a vy jste někam letěli a chcete se vrátit, tak na tom letišti musíte zůstat a počkat na lepší počasí. S AeroMobilem se tato záležitost dá lehce vyřešit, můžete se totiž vrátit autem.

Když jste ovládli už dva živly, plánujete rozšířit výrobu i na nějaký typ „vodního" vozidla?

Podobné úvahy existují a uvažujeme o tom, ale nejsme jediní. Sledujeme velmi pozorně naši konkurenci v oblasti malých letadel ve Spojených státech. Jedním z nejlepších a nejpopulárnějších malých letadel je právě takové, které přistává na vodě. Dokonce má i sklápěcí křídla, takže se dá přenášet od jezera k jezeru.  

A jak je to tedy s legislativou, každý produkt musí být přece někam zařazen.

Co se týče legislativy, pracujeme s regulačním rámcem v rámci Evropské unie. To znamená, že leteckou certifikaci řešíme podle předpisu, který se jmenuje CS23 revize 4. Je to předpis Evropské agentury pro bezpečnost v letectví, zkráceně EASA. Tento předpis určuje v různých kategoriích, jaká mají mít letadla parametry a jaké mají mít bezpečnostní mechanismy atd. Je to dost rozsáhlý předpis, má několik kategorií. To je tedy ta letecká část. Pak je zde regulační rámec pro automobily a ten spadá pod takzvaný Vehicle Type Certificate Evropského společenství a budeme certifikovat vozidlo v kategorii limitovaného vozidla nebo limitované edice vozidla podle evropského tipového certifikátu.

Mluvili jste na konferenci také o tom, že se bude jednat o bezpilotní letouny. Je to otázka pěti let, deseti let či spíše dvaceti let a víc?

Mluvíme v současnosti o krátkodobém horizontu. Když se bavíme o krátkodobém horizontu, tak mluvíme o produktu, který bude zatím ve standardním chodu pilotován a řízen, ale když se bavíme o dlouhodobé budoucnosti, tak ta vize je jednoznačná. Je těžké předpovědět v současnosti, kolik let to bude trvat, ale technologie, které umožňují bezpilotní řízení, už na trhu jsou. Mnohé z nich se testují a dostávají se do fáze, kdy je bude používat více výrobců a průmysl je standardně akceptuje. Připravuje se také regulace, která bude tento typ vozidel regulovat a bude také regulovat tento typ pilotování. Takže já si myslím, že už to bude zanedlouho. Je těžké odhadnout časový horizont v letech, to bych si netroufl.

V Evropě máme hodně zastavěnou infrastrukturu a hodně soukromých pozemků, jak se tohle hodlá řešit, myslím konkrétně pro letectví.

V souvislosti s infrastrukturou pro letectví je dobré říci, že vzdušný prostor nad Evropou je unikátní záležitost. Je velmi dobře organizovaný a díky Schengenu a projektu přeshraničního pohybu osob, zboží a služeb máme perfektní situaci, která tu ještě před nedávnem nebyla. Díky ní nyní piloti sportovních letadel mohou využívat tento prostor na poskytování úplně nového typu služeb. Dnes máte možnost v Evropě v rámci schengenského prostoru letět, odkud chcete a kam chcete po vyplnění letového plánu a jeho schválení.

Ten počet přístupových bodů do vzdušného prostoru se díky tomu rozšiřuje, protože roste počet lidí, kteří vlastní nějaké malé letadlo. Ti přemýšlejí nad tím, že si postaví nějaké letiště. Když jim ho schválí letecký úřad, tak mají k dispozici přistávací plochu, kterou mohou používat i ostatní. Například jen kolem Bratislavy existuje 15 takových letišť nebo přístupových bodů. Některé jsou jen travnaté plochy, některé jsou zase výhradně jen v soukromém vlastnictví majitele letadla, ale těchto ploch přibývá. Do budoucna to není tak složité zrealizovat.

My máme vizi, která se nemusí uskutečnit, ale je to vize, podle které by se mohla transformovat odpočívadla u dálnic na přistávací plochy. Tím pádem by nebyla přistávací plocha jen vstupním bodem do vzdušného prostotu, ale také zároveň i vstupním bodem do silniční sítě. Tím by se zefektivnilo propojení mezi městy.

Nemíří ten projekt spíše na zákazníky z těch velkých zemí, kde jsou vzdálenosti mnohem delší než tady?

Existují příklady i v Česku, kdy lidé cestují do práce letadlem a to dokonce vlastním. Vzniká taková zvláštní skupina lidí nejen v Evropě ale i ve Spojených státech a v dalších částech světa, třeba v Číně. Nazýváme je supercommuteři (superdojíždějící). To jsou lidé, kteří cestují na delší vzdálenosti, třeba kolem tisíce kilometrů zhruba dvakrát týdně. Já jsem také kdysi mezi tyto supercommutery patřil. Cestoval jsem do Prahy dvakrát týdně. Pro tyto lidi je takové kombinované vozidlo velmi výhodné a přináší další užitkovou hodnotu. Ušetří cestu na letiště a z letiště. Tito lidé by mohli využívat naše vozidlo jako jeden ze způsobu dopravy ještě navíc ke klasickým aerolinkám, vlakům či lodím a dalším způsobům dopravy.

A už přijímáte objednávky?

To plánujeme na příští rok a s výrobou bychom rádi začali rok poté. Je to standardní způsob prodeje v tomto typu byznysu, protože budeme kombinovat sportovní auto a malé letadlo. Když si dneska kupujete lepší sportovní auto, čekáte nějakou dobu, než ho vyrobí a dodají. A my předpokládáme určitou míru přizpůsobení se zákazníkovi. Takže k tomu, abychom mohli dodat všechny věci, které si zákazník navíc objedná, budemě potřebovat nějaký čas. Takže prodejní proces začne dříve než samotná výroba.

Kde plánujete realizovat výrobu?

Co se týká výroby, tak momentálně firma AeroMobil sídlí v Bratislavě. Slovensko považujeme za výhodnou lokalitu pro start kompletace produktu. Je možné, že část komplementů se bude vyrábět v jiných zemích. Jsme ve velmi dobré oblasti, protože na Slovensku je pět výrobců automobilů a zároveň několik výrobců letadel. V Česku je velmi dlouhá tradice letecké výroby – máte zkušenosti s výrobou malých sportovních letadel a také dopravních letadel, a to v Kunovicích nebo ve Vodochodech, stejně tak i v Rakousku nebo v Maďarsku. Všude jsou k dispozici partneři a dodavatelé, kteří nám pomohou tu výrobu zjednodušit, protože být v tomto regionu, v regionu Danube Valley, jak my to nazýváme, je velmi dobrá příležitost.

A máte tedy konkrétní partnery?

Momentálně jednáme s několika dodavately. Výrobu je možné spustit, když je hotový prototyp. Momentálně jsme ve fázi, kdy připravujeme další experimentální prototypy, a po jejich otestování a po schválení všech komplementů, které postavíme, je možné navázat vztahy s dodavateli. Ale ta jednání probíhají.

sinfin.digital