Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cenzura internetu. Podle 60 procent Rusů dobrý nápad

Cenzura internetu. Podle 60 procent Rusů dobrý nápad

Téměř dvě třetiny Rusů si myslí, že cenzura internetu je nutná. Konkrétně je podle nich třeba zakázat některé webové stránky a materiály. Proti kontrole celosvětové počítačové sítě byla v průzkumu nezávislé agentury Levada jen čtvrtina dotázaných, napsal deník The Washington Post.

Rusové jsou podle průzkumu k internetu obecně skeptičtí. Padesát jedna procent z nich si myslí, že síť nemůže nahradit noviny, rádio a televizi. Lidé v Rusku nevěří ani zprávám na internetu. Zatímco novinářům v televizi důvěřuje 56 procent lidí, jen něco víc než třetina považuje za důvěryhodné informace na webu.

Rovněž zhruba třetina Rusů si myslí, že jim média často lžou. Opačný dojem měla polovina respondentů průzkumu.

The Washington Post připomíná, že podle prezidenta Vladimira Putina nemá ruská vláda pravomoc zakazovat internetové servery. Některé menší stránky byly sice v minulosti dočasně blokované, podle odborníků ale Moskva nemá kapacity pro rozsáhlou cenzuru internetu.

Podle některých náznaků se ale může přístup Kremlu k cenzuře internetu měnit. Rusko minulý týden například zablokovalo sociální síť LinkedIn, protože neměla uložená data o ruských uživatelích na serverech umístěných v zemi.

Miliardář Konstantin Malofejev, který má blízko k ruským špičkám, navíc nedávno navštívil Čínu, aby se setkal s tvůrci „velkého čínského firewallu“, díky kterému tamní vláda pečlivě kontroluje co uživatelé na síti smí vidět a dělat. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1