Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští vědci jsou průměrní a netvoří projekty. Mají proto malé šance na grant, říká Jungwirth z Evropské výzkumné rady

Čeští vědci jsou průměrní a netvoří projekty. Mají proto malé šance na grant, říká Jungwirth z Evropské výzkumné rady

Průměrná kvalita vědců a málo projektů jsou hlavní důvody, proč v Česku jen málo badatelů dostane grant Evropské výzkumné rady (ERC), který je nyní v oboru považován za potvrzení excelence a špičkového výzkumu. Na dnešní konferenci k desátému výročí založení ERC to ČTK řekl člen Vědecké rady ERC Tomáš Jungwirth. Současnou situaci by podle něj mohlo změnit upravení struktur vědeckých institucí.

Čeští vědci podávají k ERC zhruba dvakrát až třikrát méně žádostí o velkorysé prestižní granty než jejich kolegové z jiných zemí Evropské unie. A zatímco průměrná úspěšnost v EU se pohybuje okolo 12 procent, míra úspěšnosti ČR činí v průměru kolem pěti procent. Od roku 2007 putovalo k českým vědcům celkem 25 grantů v hodnotě 41 milionu eur, tedy zhruba miliardy korun. Například Rakousko pro srovnání získalo 189 grantů a Maďarsko 54.

 

„Je to kombinace toho, že málo lidí má odvahu nebo informace o tom, že by mohli podávat ERC granty a zároveň je to potom kvalita lidí, která není na té úrovni, že by mohla být konkurenceschopná,“ vysvětlil Jungwirth. Podle něj je na tom Česká republika ve srovnání kvality vědy v jednotlivých regionech a oborech v různých zemích EU velice špatně. Doporučoval by proto změnit fungování vědeckých institucí.

Způsob, jakým v Česku fungují vědecké struktury, podle Jungwirtha brzdí vyhledávání špičkových vědců. Vědecké instituce jsou prý hodně uzavřené, chybí v nich zastoupení externích odborníků a kapacit ze zahraničí, jejich vedení se za výsledky výzkumu nezodpovídá žádnému nadřízenému. Nejsou tak schopné rozeznat skutečnou kvalitu od průměru.

 

Mladí vědci v ČR bývají členy v týmu seniorních kolegů. Nemají důvěru ani prostředky, aby rozvíjeli vlastní myšlenky. Nastavený systém neprodukuje lidi, kteří mají vlastní nápady, program a zajímavý životopis, které ukazují, že mohou pracovat sami, myslí si vědec. Šance na získání grantu ERC jsou pak malé.

Jungwirth poznamenal, že by se Česko mohlo inspirovat v zahraničí, kde je věda úspěšnější. Jako příklad uvedl Bavorskou akademii věd, jejíž předseda není volený z členů akademie, ale je jmenován externě z jiných vědeckých institucí. Líbí se mu také kariérní řád v jiných zemích, kde mladí vědci mohou vést svůj vlastní výzkum. Dostanou finanční podporu i odpovědnost za vedení týmu a výsledky, které je doprovází při jejich kariérním postupu. Pomoct konkurenceschopnosti české vědy by podle něj mohlo i přilákání špičkových vědců ze zahraničí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1