Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čínská selfie aplikace pobláznila davy. Jejich citlivá data mezitím posílá do světa

Čínská selfie aplikace pobláznila davy. Jejich citlivá data mezitím posílá do světa

Čínská aplikace Meitu mezi lidmi nabírá na popularitě. Software, který mění selfie na fotky ve stylu anime, ale není zdaleka tak neškodný, jak se na první pohled tváří. Při instalaci totiž žádá přístup k mnoha vašim citlivým datům. A jak známo, uživatelé něco takového v naprosté většině případů neřeší.

Každá aplikace, kterou si instalujete do telefonu, si od vás vyžádá přístup k určité oblasti dat. Třeba Instagram nemůžete plně používat, pokud mu nedáte možnost napojit se na fotoaparát nebo do galerie fotek – tedy k tomu, co pro svoje fungování z podstaty věci nezbytně potřebuje.

Na trhu jsou však aplikace, které od uživatele chtějí mnohem víc svolení zacházet s jeho daty, než ve skutečnosti potřebují pro bezproblémový chod. To je taky případ v současnosti vysoce populární utility Meitu.

Meitu se prosadilo s nápadem jak vaše fotky ještě víc ozvláštnit. Jestliže vám třeba zmíněný Instagram dodá filtry podle libosti a Prisma zase udělá z běžného snímku umělecké dílo, čínská aplikace umožní převést selfie do silně upravené podoby ve stylu anime.

Za to si však bere víc, než by bylo třeba. Následující tweet ukazuje, k čemu všemu musíte při instalaci dát přístup. Aplikace získá právo měnit nastavení vašeho displeje, zjistit si informace o telefonu, Wi-Fi připojení nebo zaznamenávat činnost ostatních běžících aplikací.

Jistou výhodu můžou mít uživatelé s operačním systémem iOS. Na rozdíl od Androidu není verze pro telefony Applu tak zvědavá. „Je extrémně krotká. Jsou tam nějaké částečně citlivé údaje, které požaduje, například informace o mobilním operátorovi, ale to není nic tak neobvyklého,“ tvrdí Will Strafach, prezident společnosti Sudo Security Group, která provozuje portál Verify.ly, na němž si můžete zásahy do soukromí ze strany jednotlivých aplikací ověřit.

Dalším rozdílem pak je, že iOS verze neodesílá číslo tzv. IMSI, tedy kód, na jehož základě je možné uživatele sledovat. Ani v tomto případě není jasné, na co ho aplikace na úpravu fotografií potřebuje. Podle některých výzkumníků je však možné, že jde přímo o nařízení čínské vlády, která nedávno upravila pravidla pro tvorbu mobilních aplikací.

Nezbývá tedy, než pečlivě sledovat, k čemu dáváte při instalaci aplikace svolení, a dobře rozmýšlet, jestli pár upravených fotek za riziko stojí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1