Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dlouhý pochod do vesmíru. Čína otestovala raketu

Dlouhý pochod do vesmíru. Čína otestovala raketu

Čína se chystá na náročné vesmírné mise včetně cesty na Mars. Ve čtvrtek proto vyslala do vesmíru nejnovější nosnou raketu Dlouhý pochod 5. Už v září přitom vypustila experimentální laboratoř Tchien-kung 2, z níž by měla vzniknout čínská vesmírná stanice. O měsíc později do ní dorazili dva astronauti na zhruba měsíční pobyt.

Dvacetitunovou stěžejní část modulu Čína vyšle v roce 2018. Celá šedesátitunová stanice by pak měla být v provozu v roce 2022. Předpokládá se, že vydrží alespoň deset let.

Tchien-kung 2, neboli Vesmírný palác, se má stát odrazovým můstkem mise na Mars, která se uskuteční v příštích deseti letech. Nepůjde ale o let s lidskou posádkou. 

V příštím roce bude na Dlouhém pochodu 5 vyslána sonda Čchang-e s robotickým vozítkem, které bude sbírat vzorky povrchu Měsíce.

Velké plány
Peking má ambiciózní vesmírný program, jehož záběr postupně rozšiřuje. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se Čína v roce 2003 stala teprve třetí zemí světa, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává.

Dlouhý pochod 5 je dvoustupňová raketa, která měří 57 metrů a dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země vynést 25 tun, na vzdálenější geostacionární dráhu pak 14 tun. Dlouhý pochod 7, který byl doposud nejschopnější čínskou nosnou raketou, nevynesl ani polovinu.

Dlouhý pochod 5 je srovnatelný s americkou nejsilnější nosnou raketou Delta IV, ale nový americký model Space X Falcon Heavy, který má být vyslán do vesmíru ještě letos, bude schopen vynést na nižší oběžnou dráhu dvojnásobek.

Čína ale nehodlá zůstat pozadu. V současné době pracuje na vývoji rakety, která by byla schopna na nižší oběžnou dráhu vynést 100 tun, čímž by se zařadila mezi rakety Saturn 5, které Spojené státy použily k cestě na Měsíc v programu Apollo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1