Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hyperloop by mohl vozit lidi už za tři roky. Brno chystá studii o proveditelnosti potrubní dopravy

Hyperloop by mohl vozit lidi už za tři roky. Brno chystá studii o proveditelnosti potrubní dopravy

Jihomoravský kraj i Brno by chtěly co nejdříve zadat vypracování studie proveditelnosti, která odpoví na otázky ohledně stavby hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Jde o futuristickou podobu potrubní dopravy s rychlostí pohybu až 1200 kilometrů za hodinu. 

Brno podepsalo na konferenci o hyperloopu memorandum o spolupráci s americkou společností Hyperloop Transportation Technolgies (HTT), jež hyperloop vyvíjí, kraj se k němu chce po projednání v radě připojit, řekl novinářům náměstek hejtmana Jan Vitula (TOP 09).

Podle Vituly je cílem Brna a kraje podílet se na vývoji přelomové technologie. "Jsme regionem inovací, sídlem technické univerzity a řady technologických firem a pracovišť. Pokud by na vývoji hyperloopu spolupracovaly, můžou být na špičce vývoje," řekl Vitula.

 

Generální ředitel HTT Dirk Ahlborn v Brně prohlásil, že první pasažéři by se mohli hyperloopem svézt již za tři roky. Příští rok by měla být v USA hotová zkušební trať dlouhá zhruba osm kilometrů. Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství VUT však brzký termín zkušebního provozu s lidmi zpochybňuje.

"Spíš bych o tom hovořil za pět až deset let, až budeme znát řešení problémů, které se při vývoji takové technologie obvykle vyskytují," řekl Dvořák novinářům.

 

Podle hejtmana Vituly ale ani tak nejde o to, zda nakonec hyperloop bude v Česku fungovat. Důležité je, že při vývoji vzniknou nové technologie, které se mohou uplatnit v úplně jiném nezamýšleném odvětví. "Podobně se to stalo u řady vizionářských myšlenek," poznamenal Vitula.

Studie, jejíž vypracování by mohlo trvat rok, by měla odpovědět na otázku, zda je stavba vůbec technicky reálná, jak by technicky vypadala, a má řešit i otázky právní či majetkoprávní.

 

"Vycházíme z informací, které máme od společnosti HTT. Mluví o tom, že je to jednodušší stavba než dálnice či vysokorychlostní trať. Nezabere tolik pozemků, protože tubus stojí na pilířích. Také se lépe přizpůsobí terénu, i když samozřejmě potom nemůže využít maximální rychlost," řekl Vitula. Na studii se bude podílet jak HTT, tak město a kraj. "Nás by to mohlo stát pět milionů stejně jako město. Ale zatím jde o velmi předběžná čísla, která se ještě mohou změnit," doplnil Vitula.

Studie proveditelnosti by také mohla říct, kdo by měl trať stavět – zda by se to vyplatilo veřejnému sektoru, protože hyperloop může být ekonomicky výhodnější než konvenční železnice či dálnice, nebo zda by ho měl stavět soukromník.

 "Je to zelený způsob dopravy, která vyrobí víc energie, než spotřebuje. Všechna veřejná doprava je dnes prodělečná, my věříme, že tato doprava bude výdělečná," řekl Ahlborn.

Doprava pomocí hyperloopu spočívá v pohybu přetlakových kapslí potrubím, v němž je vysátý vzduch, tedy ve vakuu. Do pohybu je dostávají elektrické motory a de facto v potrubí levitují. Aktuálně vyvíjený koncept představil před čtyřmi lety Elon Musk.

Aby se stavba hyperloopu vyplatila, musí jí využívat dost lidí, kterým taková doprava musí být příjemná. "Není problém se pohybovat tak vysokou rychlostí, ale problém je zrychlení a jízda v zatáčkách. Ty proto musí mít velký poloměr a kapsle v nich může jet jen kolem 300 kilometrů za hodinu," vysvětlil Dvořák.

Podle HTT může hyperloop obsluhovat nejen vzdálená centra, ale i příměstské oblasti, kde se nerozjede na maximální rychlost. Energetická náročnost není zdaleka taková jako například u konvenčních vysokorychlostních vlaků.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744