Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jako Fantomas. Do létajících aut investuje i zakladatel Googlu

Jako Fantomas. Do létajících aut investuje i zakladatel Googlu

Filmy o Harrym Potterovi, seriál Futurama nebo akční trhák Pátý element. Všechna tato díla světové popkultury mají něco společného – létající auta. A ačkoliv se v nich jeví jako něco futuristického a nereálného, jejich existence je možná blíž, než si myslíte. Technologických překážek, které by řidičům bránily létat, totiž ubývá.

Během poslední dekády se projektů létajících aut objevilo hned několik. Pro Čechy je pravděpodobně nejznámější stroj slovenského konstruktéra Štefana Kleina. Tento letoun používá tlačnou vrtuli, spalovací motor a skládací křídla. K rozletu však potřebuje relativně dlouhou dráhu, pro běžný silniční provoz však není příliš praktický. Ačkoliv se jedná o jeden z nejpokročilejších strojů této kategorie, nynější vývoj nabírá trochu jiný směr.

V současnosti se mnohé technologické společnosti zabývají spíše takzvanými VTOL stroji, tedy takovými, které jsou schopné kolmého vzletu a přistání a následně stabilního horizontálního letu. Jedná se tak spíše o kombinace helikoptér s obyčejnými auty. Podobných projektů se nyní vyrojilo hned několik. Důvodem je především velký technologický pokrok, který to umožňuje.

Problémem strojů s vertikálním startem je především potřeba velkého výkonu pro kolmý let a složité ovládání, například americký konvertoplán V-22 Osprey se tak nikdy nestal v armádách masově rozšířeným strojem, i přes jeho nepochybné kvality.

Pravidla hry však postupně mění rozšiřující se možnosti použití elektromotorů. Ty jsou oproti těm spalovacím značně jednodušší a levnější, díky zlepšování vlastností akumulátorů je tak možné jejich nasazení i v oblastech, kde by bylo jejich použití před dekádou ještě nemyslitelné. Právě například v létajících strojích. A ačkoliv jde vývoj akumulátorů dopředu zatím pomalu, například Elon Musk, ředitel automobilky Tesla, uvádí, že se v následujících letech bude jejich kapacita zvyšovat o osm procent ročně. I to podle odborníků znamená, že zlatá éra baterií teprve přijde.

Dalším technologickým vlivem je také zlepšování výpočetních možností. Bez sofistikovaného softwaru a hardwaru se totiž podobné létající stroje neobejdou. Usnadňují totiž jejich řízení, což umožní pilotování létajícího auta i člověku bez velkých zkušeností.

I to je důvod, proč v odvětví vidí potenciál například Larry Page, spoluzakladatel Googlu a ředitel jeho mateřské společnosti Alphabet. Už v roce 2010 investoval do společnosti Zee Aero, v jejímž výrobním závodě se pravidelně pohyboval a sám vývoj konzultoval se zaměstnanci. Celkem do firmy vložil přes sto milionů dolarů.

Stroj společnosti Zee Aero se skládá z malého kokpitu, dvou tlačných vrtulí pro pohyb vpřed a osmi vrtulí zajišťujících pohyb vzhůru. Právě použití lehkých elektromotorů umožňuje osadit stroj takovým množstvím rotorů, které zajišťují stabilní let, ale nezabírají příliš místa. Navíc ve chvíli, kdy je stroj v požadované letové hladině, může vypnout osm vrtulí pro vertikální let, což značně snižuje spotřebu energie.

Celý článek si přečtětě ne webu E15.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1