Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec bankovek. Švédsko chce zavést digitální měnu

Konec bankovek. Švédsko chce zavést digitální měnu

Švédská Riksbank útočí ve světě financí na další prvenství, digitální měnu zatím žádná jiná centrální banka nezavedla. Stockholm tak reaguje na stále menší počet transakcí v hotovosti. Byla to při tom právě Riksbank, která jako první na světě vytiskla papírové bankovky. 

Banka nyní spouští projekt, který má zjistit, jak by digitální měna vypadala a jaké případné problémy by ji mohly čekat. Vedení doufá, že rozhodnutí o vydávání digitální měny, které říká ekrona, přijme do dvou let.

„Je to stejně revoluční, jako byla papírová bankovka před 300 lety. Co to znamená pro měnovou politiku a finanční stabilitu? Jak ji navrhneme: jako dobíjecí kartu, aplikaci nebo nějaký jiný způsob?" řekla listu Financial Times viceguvernérka banky Cecilia Skingsleyová. Zdůraznila však, že Riksbank považuje digitální měnu za doplněk k bankovkám a mincím, nikoliv za jejich kompletní náhradu.

„Je to stejně revoluční, jako byla papírová bankovka před 300 lety."
Cecilia Skingsleyová, viceguvernérka banky

Centrální banky po celém světě se teprve začaly potýkat s potenciálními přínosy a problémy digitálních měn, jako je například bitcoin. Riksbank ale byla nucena začít jednat, protože ve Švédsku se dramaticky snížilo využívání hotovosti. Od roku 2009 počet bankovek a mincí v oběhu ve Švédsku klesl o 40 procent.

Bitcoin
Bitcoin je digitální měna, kterou v roce 2009 vytvořil Satoshi Nakamoto. Je jedinečná tím, že není závislá na důvěře v jejího vydavatele. Je plně decentralizovaná. Nikdo tak měnu nemůže ovlivňovat nebo padělat. Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč body peer-to-peer sítě.

Riksbank stejně jako další centrální banky již poskytuje elektronické peníze prostřednictvím účtů bankám a clearingovým organizacím. Jednotlivcům však poskytuje pouze bankovky a mince.

Zatím není jasné, jak by měla digitální měna fungovat. Zda jednotlivci budou mít účet u centrální banky a zda budou transakce sledovatelné, na rozdíl od hotovosti. Otázkou také je, jestli budou digitální peníze úročeny. Skingsleyová osobně upřednostňuje způsob, který by byl nejvíce podobný bankovkám a mincím. To by znamenalo, že digitální měna by úročena nebyla. Současně však dodává, že stát nemá zájem napomáhat nelegálním aktivitám, což naznačuje, že určitá forma sledovatelnosti by existovala.

Banka také bude muset zvážit otázku finanční stability, například zda digitální měna bude nebo my mohla konkurovat vkladům komerčních bank. Skingsleyová se obává, že v době finanční nestability by mohli občané převádět peníze na státem podporovaný elektronický systém, což by výrazně zvýšilo nestabilitu.

Je také potřeba zvážit typ technologie pro digitální měnu. Pozornost přitahuje hlavně takzvaný blockchain, což je komplexní sada algoritmů, které umožňují, aby digitální měny byly obchodované a ověřené sítí počítačů bez centrální evidence. Čtyři největší centrální banky na světě se nedávno spojily, aby vyvinuly vlastní formu digitální hotovosti, dodal list Financial Times.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1