Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Konec dopravního hororu v Praze? Lék budou o víkendu hledat odborníci z celého světa

Konec dopravního hororu v Praze? Lék budou o víkendu hledat odborníci z celého světa

Všudypřítomná auta, smog, nenavazující doprava a věčný boj o parkovací místa – tak popisují někteří Pražané i mimopražští cestování po hlavním městě. To, že má Praha problém s dopravou, není žádná novinka. Přizpůsobit město se středověkým centrem nárokům dnešního provozu je čím dál těžší. Špičkoví IT specialisté si myslí, že o víkendu mohou najít řešení alespoň na některý z dílčích problémů. 

Před nedávnem zveřejnila společnost Deloitte analýzu dopravy v Praze a nastínila hlavní priority, aby byl provoz v budoucnosti snesitelný. Pomoci by mohla kromě klasických řešení, která se nabízejí, jako jsou dostavba vnějšího i vnitřního Pražského okruhu a vybudování přímého spojení na Letiště Václava Havla, také strategie smart city. Na té už pracují v řadě světových měst.

V Barceloně z letiště jezdí metro bez řidiče a na přestupních stanicích si pasažéři mohou vyhledat na interaktivních panelech cestu. V Paříži si můžete na krátké vzdálenosti vypůjčit malý elektromobil. Půjčování kol je dneska na řadě míst už naprostá samozřejmost.

Smyslem konceptu smart city je zefektivnit fungování města za pomoci digitálních, informačních a komunikačních technologií. Součástí strategie není jen doprava, ale také ekonomika či životní prostředí. 

O konceptu smart city se v souvislosti s Prahou mluví již několik let. Zatím je v české metropoli ale pouze jen několik chytrých odpadkových košů a chystají se chytré lavičky či fotky. Řešení pro dopravu vázne. Parkování je horor. 

V Praze se za účelem najít inovativní řešení pro dopravu sejde 50 odborných týmů z celého světa. Výsledkem může být aplikace, ale také návrh nového motoru či dopravního prostředku. „Praha má několik problémů, jedním z nich je vysoká preference aut,“ vysvětluje Tomáš Studeník, organizátor akce Smart Mobility Hackathon Prague 2017.

„Jde o to, jak tu dopravu udělat méně škodlivou pro životní prostředí,“ říká Studeník. Hlavním oříškem je, jak přesvědčit lidi jezdit auty méně. Aby byli ovšem úspěšní, musí najít řešení, které je pohodlné. Optimální by bylo, kdyby Pražané využívali více jízdní kola, metro nebo chodili pěšky. Řešením ovšem můžou být třeba i spolujízdy. „Individuální a hromadná městská doprava v Praze není dobře provázaná, pro mnoho lidí je příliš složité dojít na metro nebo vlak, a tak raději jedou autem,“ podotýká Studeník. 

Dalším problémem je propagace samořídících aut. Mnoho lidí si řízení auta užívá. Sednout si do „divné bubliny" a nechat se odvézt robotem, jim může připadat zvláštní. A nabízí se i otázka, co budou vlastně v takových vozidlech lidé dělat, když nebudou řídit. Přestože to pro mnohé zní jako science fiction, Studeník je pozitivní a domnívá se, že samořídící auta by se mohla objevit v nějaké formě už do 5 let.

Praha jako inspirace?

Naplnit strategii smart city není v našem regionu jednoduchá. „Problém a současně výhoda Prahy je její jedinečnost. To znamená, že my se moc nemůžeme přibližovat nově vystavěným asijským nebo americkým městům. My můžeme čerpat inspiraci jen z měst podobného charakteru, která mají nějaké středověké jádro s úzkými uličkami a jsou komplikovaná a z dnešního pohledu nelogická,“ vysvětluje Studeník.

„Ten středoevropský region ale zatím jasný vzor nemá. Jmenovat se dá Vídeň, kde funguje dobře městská hromadná doprava,“ myslí si Studeník. „Naše ambice je nastartovat toto téma inovací, aby skutečně Praha řešila věc světového charakteru,“ dodává. Pokud by se o víkendu v Praze podařilo najít opravdu efektivní řešení, mohla by se stát inspirací pro další podobná města, jež řeší v dopravě velmi podobné těžkosti.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744