Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nezdravá závislost. Češi kontrolují mobil každých 21 minut

Nezdravá závislost. Češi kontrolují mobil každých 21 minut

Průměrný Čech v produktivním věku zkontroluje svůj mobilní telefon v průměru 46krát denně, to znamená v průměru každých 21 minut z bdělé části dne. Čas, který Češi průměrně stráví u mobilních telefonů, představuje dvě hodiny a 53 minut denně, zjistila společnosti truconneXion.

Zhruba 44 procent Čechů spadá do kategorie vysokofrekvenčních uživatelů, kteří od rána do noci po svém smartphonu sáhnou více než padesátkrát, to znamená každých zhruba 19 minut z aktivní části dne.

Mobilní telefony už dávno neslouží jen k volání a přijímání hovorů, což byla dříve jejich primární funkce, ale pro řadu lidí představují preferované zařízení pro přístup na internet.

"V spektru nejčastějších činností vede využívání komunikátorů, jako jsou Skype, WhatsApp či Facebook Messanger, dále pak psaní zpráv a vyřizování e-mailové korespondence společně s kalendářem. Následuje využívání aplikací včetně sociálních sítí, tak sledování zpravodajství či multimédií, až po letmé zkontrolování času těmi, kteří využívají svůj mobil namísto hodinek," uvedl Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Chování člověka by mělo být podle psychologa Michala Waltera vědomě ovlivňováno jeho prioritami a podle nich by se měl rozhodovat, čemu bude cíleně věnovat čas a pozornost. "U části populace nelze vyloučit vznik jakési specifické formy závislosti na mobilním telefonu spojené s jeho nutkavým používáním, respektive už zneužíváním," podotkl. Používání mobilního telefonu podle něj odvádí pozornost od jakékoliv činnosti, která vyžaduje intenzivní soustředění.

Z hlediska zaměstnavatelů je to vážný problém, protože závislost na mobilních telefonech vede k masivnímu zneužívání pracovního času v řádech až několika hodin denně. I v takovém případě je ovšem obtížné zaměstnanci toto zneužívání dokázat bez pomoci speciálního softwaru, který na firemních mobilech rozliší pracovní a mimopracovní aktivity. Ještě větším rizikem je zneužití či únik citlivých firemních dat. Mobilní telefony jsou totiž oproti osobním počítačům v korporátním prostředí často hůře zabezpečeny.

V desetimilionovém Česku je více než 14 milionů aktivních mobilních SIM karet.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1