Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropská rada, Rada EU nebo Rada Evropy? Aneb jak se neztratit v institucích EU

Evropská rada, Rada EU nebo Rada Evropy? Aneb jak se neztratit v institucích EU

Evropskou unii tvoří 28 členských států (po odchodu Spojeného království v roce 2019 se unie o jednoho člena zmenší). Všechny země si ponechaly svou svrchovanost a nezávislost, ale zároveň se rozhodly spolupracovat v oblastech, kde jim to dává smysl. Za tímto účelem vytvořily společné instituce. Které hlavní to jsou? 

Evropská rada

Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedů vlád všech členských zemí EU, předseda Evropské komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Úkolem Evropské rady je určovat politický program EU. Znamená to, že rozhoduje o celkovém směřování a politických prioritách EU, ale nevydává žádné právní předpisy. Tzv. summity se scházejí zpravidla čtvrtletně.

Předsedu Evropské rady volí samotná Evropská rada na dvouapůlleté funkční období (lze jednou prodloužit). Šéf Evropské rady může svolat další mimořádné schůzky, kde se řeší bezodkladné záležitosti (např. řecká dluhová krize). V současnosti je předsedou Donald Tusk

Evropská rada obvykle rozhoduje jednomyslně, nebo v některých případech kvalifikovanou většinou. Hlasují pouze hlavy států nebo premiéři.

Evropská rada má sídlo v Bruselu.

Další informace o Evropské radě se dočtete zde>>>

Evropská komise

Evropská komise je hlavní institucí, která řídí každodenní činnost EU. Je to také jediná instituce, která může navrhovat právní předpisy (často na žádost Evropského parlamentu nebo Rady EU).

Komisi tvoří kolegium 28 komisařů - jeden z každého členského státu EU, včetně předsedy a místopředsedů. Každý komisař nese odpovědnost za určitou oblast politiky.

Rozhodnutí Komise se přijímají na základě společné odpovědnosti sboru komisařů a na základě konsenzu (možné je však i hlasování).

Většina zaměstnanců Komise působí v Bruselu nebo Lucemburku, v hlavních městech všech členských států EU se nacházejí kanceláře „zastoupení“.

Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli odmítání uprchlických kvót. Další podrobnosti najdete zde>>>

Rada EU

Rada EU je spolu s Evropským parlamentem hlavní institucí EU s rozhodovací pravomocí. Spolu s europoslanci projednává a přijímá předpisy EU (na základě návrhů Evropské komise) a schvaluje rozpočet EU.

V Radě EU se scházejí ministři jednotlivých členských států, kteří odpovídají za projednávanou politiku – například ministři životního prostředí se setkávají v Radě pro životní prostředí. Ministři zasedají několikrát ročně a v průběhu celého roku probíhají schůzky státních úředníků, kde se projednávají podrobnosti dané politiky.

Ke schválení rozhodnutí je obvykle potřeba kvalifikovaná většina, která je stanovena jako 55 % členských zemí (při současném počtu 28 členů to je 16) představujících nejméně 65 % obyvatelstva EU. K zablokování rozhodnutí je nutné mít nejméně čtyři státy, které reprezentují aspoň 35 % obyvatelstva EU. Některá témata, jako je např. zahraniční politika nebo daně, vyžadují jednomyslnost.

Předsednictví v Radě zastávají členské státy, které se vždy po šesti měsících střídají. Předsednictví nese odpovědnost za vedení všech zasedání Rady a také za stanovení pořadů jednání.

Aktuální informace z jednání Rady EU najdete zde>>>

Evropský parlament

Europoslance volí občané EU v přímých volbách, které se konají vždy po pěti letech (poslední proběhly v roce 2014). Každý stát má přidělený určitý počet poslanců, který se odvozuje od počtu obyvatel (ČR má 21 europoslanců).

Poslanci Evropského parlamentu vytvářejí politické skupiny (frakce) a také výbory, kde se věnují návrhům nových právních předpisů v různých oblastech politiky.

Evropský parlament volí předsedu Evropské komise (na návrh členských států) a následně ji celou schvaluje.

Evropský parlament zasedá v Bruselu a ve Štrasburku.

Chystá se revoluce ve výběru europoslanců? Češi by mohli volit i zahraniční politiky. Podrobnosti zde>>>

Znáte předsedy jednotlivých evropských institucí? Jejich aktuální vedení naleznete zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1