Jan Palach: Upálení, čtyři poslední dopisy a dva hroby | info.cz

Články odjinud

Palachovo upálení nebylo zbytečné. Zafungovalo ale až po dvaceti letech

Před padesáti lety vzplanula první pochodeň. 16. ledna 1969 se na protest proti okupaci upálil na Václavském náměstí student historie a politické ekonomie Jan Palach. Jeho čin měl vyburcovat Čechy z letargie, do které podle něj upadli od srpna 1968. Přestože se po Palachovi upálili i další lidé, jeho odkaz zůstal nejsilnější. A dvacet let po jeho smrti posloužil také k rozdmýchání nepokojů, které posléze vedly k pádu komunistického režimu.

Upálení Jana Palacha

Dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy původem ze Všetat se po okupaci začal účastnit protestních akcí. Palach se v listopadu zapojil také do okupační studentské stávky, o které ovšem média pod tlakem příliš neinformovala a akce skončila neúspěchem. Podle některých jeho blízkých byla právě tohle doba, kdy Palach začal uvažovat o ráznějším činu, který by vybudil českou společnost k dalšímu odporu.

Samotné upálení plánoval Palach nejméně několik týdnů. Ve čtvrtek 16. ledna 1969 přišel v Praze na Václavské náměstí, u kašny u Národního muzea si odložil kabát a tašku a přičichl k lahvičce s éterem. Poté se polil benzínem a zapálil. Následně měl dle svědků přeskočit zábradlí a utíkat směrem k pomníku svatého Václava. Na rohu u bývalého Domu potravin pak upadl na silnici a svědci začali jeho hořící tělo hasit kabáty.

Plánek nakreslený v březnu 1969 vyšetřovatelem Veřejné bezpečnosti na základě výpovědi svědkyně Věry Miláčkové.Plánek nakreslený v březnu 1969 vyšetřovatelem Veřejné bezpečnosti na základě výpovědi svědkyně Věry Miláčkové.autor: janpalach.cz

Palacha převezli nejdříve do nemocnice na Karlově náměstí, kdo ho ovšem nepřijali, a proto ho odvezli do dnes již neexistující Kliniky plastické chirurgie v Legerově ulici. Na místo upálení záhy přijeli hasiči a vyšetřovatelé, kteří zabavili i Palachův dopis, ve kterém svůj čin vysvětluje.

Dopisy Jana Palacha

Student na místě upálení zanechal v aktovce dopis, ve kterém uvedl, proč se k formě radikálního protestu rozhodl. Požadoval především zrušení cenzury a zákaz rozšiřování Zpráv, což byla tiskovina okupačních vojsk. Apeloval také na lidi, aby zahájili časově neomezenou stávku. Pokud by jeho podmínky nebyly do 21. ledna splněny, měli se začít na protest upalovat další lidé. Sám sebe v dopise označil jako Pochodeň č. 1. Kromě dopisu, který měl u sebe, takřka totožné listy odeslal před činem také na adresu Svazu československých spisovatelů, studentskému vůdci protestů Lubomíru Holečkovi a svému spolužákovi Ladislavu Žižkovi.

Text dopisu, který Jan Palach zanechal v aktovce na místě svého činu
Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou: Okamžité zrušení cenzury, zákaz rozšiřování zpráv. Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969, a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (tj. časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně. (podepsán) Pochodeň č. 1. P.S. Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej.

Smrt Jana Palacha

Palach měl popáleniny třetího stupně na skoro 85 procentech těla. Lékařům bylo proto jasné, že téměř nemá šanci na přežití a jeho stav byl po celou dobu velmi vážný. Navštívit ho směla jen matka s bratrem, které jeho čin natolik zasáhl, že posléze skončili v péči psychologů.

Student se prý i přes nepředstavitelné bolesti zajímal o ohlasy svého činu a v nahraném rozhovoru s psychiatričkou Zdenkou Kmuníčkovou znovu uvedl své požadavky a potvrdil, že jeho cílem bylo vyburcovat lidi a pokud se to nepovede, přijdou další pochodně. Obhajoval motiv svého činu s tím, že Jan Hus také hořel na hranici a člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí. Jan Palach zemřel tři dny po svém upálení, 19. ledna 1969 ve věku dvaceti let. Jeho pohřeb o šest dní později se stal veřejnou manifestací, které se zúčastnilo až 200 tisíc lidí.

Hrob Jana Palacha

Ostatky studenta byly uloženy do hrobu na Olšanských hřbitovech. Protože se u něj ale nejen v den výročí jeho činu a smrti scházelo značné množství lidí a StB se obávala možných občanských nepokojů, v říjnu 1973 přinutili Palachovu matku a bratra, aby souhlasili s exhumací. Palachovo tělo následně zpopelnili a ostatky předali matce, která je mohla teprve v březnu 1974 uložit do hrobu ve Všetatech. Už v roce 1970 také z Olšan odstranili a roztavili bronzový náhrobek od Olbrama Zoubka, který také sejmul Palachovi posmrtnou masku. V říjnu 1990 byla urna s Palachovým popelem slavnostně převezena zpět na Olšany a na hrobě je nyní opět i nový Zoubkův náhrobek. Hrob se nachází na Olšanských hřbitovech IX, oddělení 2, číslo hrobu 89.

Další pochodně

Odkazu Jana Palacha se rozhodlo následovat několik dalších lidí. 20. ledna 1969 se v Plzni upálil 25letý student Josef Hlavatý, který také zemřel. 25. února téhož roku se v průchodu domu na Václavském náměstí upálil a na místě zemřel 18letý student Jan Zajíc. 4. dubna se v Jihlavě na náměstí upálil 39letý odborář Evžen Plocek. Média v té době ovšem již o těchto činech nesměla informovat, a proto jeho oběť zůstala téměř neznámá.

Palachův týden

Období kolem upálení a následné smrti Jana Palacha se stalo dobou, která nedala každoročně bezpečnostním složkám státu spát. V souvislosti s připomínáním Palachovy oběti propukaly nepokoje, které vyvrcholily v roce 1989 a staly se předzvěstí pádu komunismu. Při protestních akcích bylo tehdy zatčeno až 1 400 osob a Palachova oběť tak skutečně po dvaceti letech probudila Čechy z komunistické letargie.

Filmy o Janu Palachovi

Palachův příběh se objevil v řadě snímků, ať jako hlavní dějová linie, nebo jako menší zmínka. O Palachově smrti mluví například herci v seriálu Vyprávěj. Situaci po Palachově úmrtí zpracovala režisérka Agnieszka Holland ve filmové trilogii Hořící keř. Naopak měsíce a týdny před Palachovým upálením představil divákům ve snímku s názvem Jan Palach režisér Robert Sedláček.

Slušný a mírumilovný kluk, kterého zajímaly dějiny a filozofie. Více se o Janu Palachovi dozvíte zde>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud