Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čechy čeká několikaletý volební maraton. K urnám nebudou muset až v roce 2027

Čechy čeká několikaletý volební maraton. K urnám nebudou muset až v roce 2027

Sotva si Češi zvolili nové složení sněmovny a nového prezidenta, už by se mohli chystat na nové volby. V následujících osmi letech budou muset obyvatelé Česka k volebním urnám minimálně jednou ročně. Až do roku 2027 tak obyvatele čeká volební maraton.

V říjnu 2017 si Češi zvolili nové poslance. V lednu 2018 pak vybrali na dalších pět let také prezidenta. K urnám znovu zamíří zase na podzim. Volit budou na další čtyři roky zastupitele svých obcí. Komunální volby budou navíc v některých okrscích spojené s dvoukolovými volbami do Senátu. Zde je přehled dalších voleb v následujících letech:

V roce 2019 se uskuteční volby do Evropského parlamentu.

Nové senátory a také krajské zastupitele budou Češi volit v roce 2020.

V roce 2021 by se měly konat volby do Poslanecké sněmovny. Samozřejmě pouze za předpokladu, že se ještě před tímto datem neuskuteční předčasné volby, které by termín posunuly.

Jako každý sudý rok se i v roce 2022 budou Češi volit část senátorů. Také budou hlasovat o obecních zastupitelích.

V roce 2023 vystřídá Miloše Zemana na Hradě nový prezident.

Víte, za jakých okolností by se mohlo stát, že Miloš Zeman svůj mandát nedokončí? Čtěte zde>>>

Dalším volebním „super rokem“ bude rok 2024. Volit se budou senátoři, zastupitelé krajů a europoslanci.

Pokud do ustáleného systému nějak nezasáhnou předčasné volby, vyberou obyvatelé v roce 2025 nové poslance.

V roce 2026 se volba senátorů spojí pravděpodobně s hlasováním o obecních zastupitelích.

Pokud se v průběhu těchto následujících osmi let nebudou konat předčasné volby, které by systém ovlivnily, bude rok 2027 prvním po dlouhé době, kdy Češi nebudou muset k volebním urnám.

Co smíte a nesmíte u volebních uren? Selfíčko projde, triko s politickou agitkou nechte doma. Podrobnosti čtěte zde>>>

Komunální volby se blíží. Podrobnosti čtěte zde>>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1