Články odjinud

Volební anketa INFO.CZ: Stavba okruhu a metro D. Jak chtějí kandidáti v Praze řešit dopravu?

Doprava bezesporu patří mezi zásadní otázky, které Pražany trápí. Do jakých silničních staveb investovat? A jak pokračovat s projektem metra D? Projděte si druhý díl speciální předvolební ankety (kandidáti jsou řazeni podle abecedy).

Jak chcete řešit dopravu a parkování?

Jan Čižinský (Praha Sobě):

Vedle městského okruhu existuje řada menších věcí, které lze udělat relativně rychle. Třeba budovat P+R parkoviště, aby se do Prahy nehrnulo tolik aut zvenčí. Nebo jednat s majiteli velkých parkovišť (hypermarkety, obchodní centra…), aby je za symbolický poplatek dali Pražanům pro noční parkování. Nebo propojit a začít chytře řídit všechny semafory ve městě. A věděli jste, že Praha dosud pořádně nekoordinuje opravy ulic, což je důvod, proč cestou do práce narazíte na čtyři zácpy za sebou?  

Zdeněk Hřib (Piráti):

Měla by být zahájená stavba metra D a dalších tramvajových tratí. Dále je nutné pohnout se řešením vnitřního městského okruhu a poskytnout součinnost pro stavbu vnějšího dálničního okruhu a tratě do Kladna se zastávkou na letišti. Pak je to stavba parkovacích domů v parkovacích zónách a P+R parkoviště na okraji Prahy u uzlů MHD, na kterých by se měl finančně podílet i Středočeský kraj.  Chceme také podpořit bezpečnost cyklistiky budováním a propojením cyklostezek.

Jakub Landovský (ČSSD):

Dopravu v Praze výrazně zlepší až dobudování Městského a Pražského okruhu. Tyto stavby se musí urychleně dostavět. Reálně však dojde k otevření celého komplexu Pražského a Městského okruhu až někdy v roce 2028.

Do té doby navrhujeme jako nejrychlejší řešení kritické dopravní situace MHD zdarma pro všechny Pražáky. Veřejná doprava je dnes dostatečně robustní na to, aby pojala další cestující. Chceme nabídnout Pražákům atraktivní a levnou alternativu k jízdě autem.

V druhé fázi projektu chceme nabídnout MHD zdarma i pro návštěvníky Prahy, kteří nechají svá auta na záchytných P+R parkovištích. Každý řidič dostane místo parkovacího lístku celodenní jízdenku na MHD zdarma.

Aby byl systém funkční i pro návštěvníky a měl pozitivní vliv na pokles automobilové dopravy, musíme urychleně dobudovat další záchytná parkoviště. A tady nejde o estetiku. Klidně mohou být v první fázi vysypána štěrkem. Jde především o rychlost a funkčnost. Dopravní situace je už opravdu neúnosná.

U parkovacích zón navrhujeme jednu změnu – každý obyvatel Prahy, v jehož městské části jsou zóny bude mít možnost na 100 hodin ročně pozvat své přátele či řemeslníky a zajistit jim parkování. Jednoduše zaregistrují SPZ návštěvy přes internet.

Důležité je samozřejmě také stavět nové parkovací domy.

Jiří Pospíšil (TOP 09):

Musí jít jak o tzv. velké projekty, tak i menší opatření. Určitě je třeba řešit metro D a pražský okruh, oboje mělo být už dávno. Parkování pomůže jednak výstavba P + R parkovišť na okrajích Prahy pro Středočechy a pak také parkovací domy v centru a u sídlišť. Nezbytné je i zavedení jasných pravidel do systému oprav silnic, aby se nestávalo jako toto léto, že kvůli současným opravám klíčových komunikací doprava ve městě zkolabuje. A myslím, že by se měly silnice opravovat i v noci, samozřejmě tam, kde to nebude rušit obyvatele.

Marta Semelová (KSČM):

Dostavbou obou okruhů, včetně radiál, výstavbou metra D, mostu na severu Prahy a rychlodráhy na letiště. Dále zavedením MHD zdarma, upřednostněním veřejné dopravy, především kolejové, a celoměstským systémem parkování, který nebude komplikovat lidem život. S tím souvisí výstavba podzemních a objektových garáží a P+R parkovišť s návaznou MHD.

Petr Stuchlík (za ANO):

Jak už jsem říkal, je to hlavně o rozhýbání investic, které město nutně potřebuje. Zásadní jsou oba okruhy a já často slýchám, že ten vnější není pražská stavba a, proto s tím nemůže primátor příliš pohnout. Já ale myslím, že lidem je jedno, kdo tu stavbu staví, oni chtějí jezdit po okruhu a je vlastně jedno, kdo ho financuje. ANO je v situaci, kdy má premiéra a ministra dopravy, a pokud bude mít, a pokud budu primátorem, udělám pro jeho dostavbu samozřejmě maximum a jak za premiérem, tak za ministrem dopravy budu chodit tak dlouho, dokud se nezačne kopat. Chybí nám ale i dostavět vnitřní okruh.

Musíme řešit parkování a dostavět metro D. Musíme prostě urychleně dostavět spojení Blanky se Štěrboholskou spojkou, čímž ulevíme přetížené magistrále a centru města. Rozjet se musí i výstavba odstavných parkovišť P+R na okraji Prahy. Poslední se postavilo v roce 2009, což je fakt šílené. K parkování máme připravený projekt, který by zrušil současné parkovací zóny. Vytvořili bychom jen dvě – jednu pro historické jádro a druhou pro zbytek Prahy, kde bude moci zaparkovat každý Pražan z jakékoli městské části. Pražané přece musí mít nějaký benefit z toho, že tu žijí. Proč by měli platit stejně jako někdo, kdo sem přijede jen na návštěvu? To je jedno z mých hlavních poselství – abychom my, Pražané, netrpěli tím, že tady žijeme. To město jsme si nechali tak trochu ukrást. Centrum od turistů, proto se mu také snaží Pražané vyhýbat. A vzdálenější čtvrti jsou zase zaplavené zaparkovanými auty z Ústeckého nebo Středočeského kraje.

Bohuslav Svoboda (ODS):

K omezení dopravy v centru a tím i podstatné snížení počtu kolon jsou potřebné tři kroky – dostavba Městského okruhu, dostavba Pražského okruhu a výstavba P+R parkovišť v blízkosti stanic MHD na okrajích města. Lidé dojíždějící za prací, ani tranzitní doprava pak nebudou muset projíždět centrem města, kterému se výrazně uleví.

Jak by se měl dále vyvíjet projekt metra D?

Jan Čižinský (Praha Sobě):

Stejně jako všechny velké projekty: musí se prodiskutovat s Pražany a experty a následně průhledně vybrat firmy, které jej postaví. Je nepřípustné dělat věci jako dosud, kdy se lidé z dopravního podniku za zády všech domluví s jednou firmou.

Zdeněk Hřib (Piráti):

V roce 2022 by měl být první úsek metra D (Pankrác - Nové Dvory) ve stavu zahájené stavby. Aktuálně je tedy nezbytné provést geologický průzkum, dokončit stavební řízení, transparentně vysoutěžit dodavatele a především dokončit výkupy pozemků. Praha bude moci díky Pirátům využít institut mezitímních rozhodnutí pro vyvlastnění. To znamená, že za předpokladu základního vyplacení nesporných náhrad původním vlastníkům, bude možné začít stavět i před dokončením vleklých soudů o finální ceně pozemků.

Jakub Landovský (ČSSD):

Původním smyslem metra D bylo a snad ještě je mít „náhradní“ dopravu metrem v případě nutnosti nahradit metro C přes Nuselský most. To je i z bezpečnostního hlediska kritický pražský bod. Pokud se bude most rekonstruovat, ztratí třetina Prahy kontakt s centrem. Takže to je potřeba opravdu urychleně řešit.

Ve směru na Písnici může klidně Dopravní podnik zahájit výkupy pozemků, nic mu v tom nebrání. Založit společný podnik s Pentou je v této chvíli skutečně nesmysl.

Ale v příběhu společného podniku je jeden zajímavý moment – Penta pochopila, že metro je úžasný byznys. Každý den si do něj dobrovolně vleze 1,3 milionu lidí a ještě za to platí. Co by za to obchodní centra dala! Takže postavit obchodní a kancelářská centra na stanicích, to je zlatý důl. Ale neměl by to být zlatý důl pro soukromého investora, ale pro Dopravní podnik. My chceme jen aby lidé jezdili zdarma a Dopravní podnik začal konečně podnikat.

Jiří Pospíšil (TOP 09):

Je třeba začít okamžitě jednat s vlastníky pozemků, přes které má metro vést. Projekt je připraven, politici musí začít konat. Jsem zastánce toho, aby stavbu jako je metro, měla pod kontrolou Praha, proto se mi nezdála myšlenka vytvoření společného podniku se soukromým investorem, ve kterém by měla Praha menšinu.

Marta Semelová (KSČM):

Metro D Praha potřebuje a na jeho výstavbě by se měl podílet stát financemi ze státního rozpočtu. Podporujeme výstavbu trasy D – Písnice, Pankrác, Hlavní nádraží, přes Žižkov do Vysočan.

Petr Stuchlík (za ANO):

Město bude muset jít cestou vyvlastňování. Jak jsem se informoval na dopravním podniku. Úsek Pankrác a Nové Dvory půjde řešit právě tím vyvlastněním pozemků. Lidé budou na tomhle úseku jezdit ve vlacích metra do roku 2025. To je dost reálný slib a byla by to určitě moje priorita. Tohle prostě zvládnu zařídit. Zbylá část do Písnice je komplikovanější a jsou tam desítky různých majitelů, které vyvlastnit tak jednoduše nepůjde. Pokud budu primátorem, tak bych se rád podíval na navrženou spolupráci se soukromým partnerem. Prohlédl si připravené smlouvy a jejich výhodnost pro město. Podle toho bych se rozhodl, co s tím dál. Je pravda, že i v jiných evropských městech je normální, že město staví metro ve spolupráci se soukromým sektorem.

Bohuslav Svoboda (ODS):

Metro D by se mělo v první řadě co nejrychleji začít stavět, protože díky neschopnosti stávajícího vedení města se ještě nekoplo do země. Souhlasím s variantou, která je v současné době na stole, tedy linka D jako rameno trasy C. Ostatně jsem ji vrátil do hry v době, kdy jsem byl primátorem.

Jak chcete řešit špatný stav pražských mostů?

Jan Čižinský (Praha Sobě):

Opravami. A monitoringem. Kdyby se jejich stav monitoroval v minulosti a opravy se řešily průběžně, nepadaly by nám dnes na hlavu. Potřebujeme nové mosty i lávky. Mluvím nejenom o nové lávce namísto Trojské, ale též lávce přes Štvanici. Zásadní pro dopravu je nový Dvorecký most a nový most z Karlína do Holešovic, který pomůže dopravě při opravách Hlávkova a Libeňského mostu.

Zdeněk Hřib (Piráti):

Je nutné neprodleně naplánovat jejich opravy a rekonstrukce. O historické stavby je nutné se starat, protože zhmotňují hodnoty našich předků. Kdybychom vše jen bezhlavě nahrazovali novým, tak za chvíli bouráme i Karlův most. Určitě by se také měl postavit i další most mezi Holešovicemi a Karlínem tak, jak je navrženo v územním plánu. Ten by pomohl dopravě při uzavírce pro opravu Libeňského mostu. Na ten by se samozřejmě měla udělat architektonická soutěž.

Jakub Landovský (ČSSD):

Tento stav, vzniklý v dobách, kdy Praze vládla pravice, která se vykašlala v zájmu úspor na údržbu infrastruktury, lze napravit jen tím, že do údržby budeme průběžně investovat. Zároveň by nám v současné době velmi pomohlo zjednodušení legislativy, které by umožnilo jednodušší výstavbu provizorních mostů, aby se stávající mosty, které potřebují zásadní opravu, mohly uzavřít a mohla na nich rekonstrukce proběhnout.

Praha potřebuje i mosty nové. Absurdní situace je třeba na severu Prahy, kde je poslední most v Tróji a další až v Kralupech nad Vltavou. Musíme urychleně dostavit Pražský okruh, jehož součástí nový most je.

Jiří Pospíšil (TOP 09):

Má to dvě roviny – opravovat stávající mosty a stavět nové. Podle existujícího projektu Praze chybí pět mostů přes Vltavu, které by zajistily plynulou dopravu. Prioritou je nový most spojující Holešovice a Karlín. Ten by ulevil i tolik diskutovanému Libeňskému mostu, který by se nemusel bourat, ale mohl by se opravit.

Marta Semelová (KSČM):

Do oprav a rekonstrukcí mostů, silnic a chodníků se musí investovat včas, promyšleně a systematicky, aby to nedopadlo jako dnes, kdy mosty jsou v havarijním stavu, Trojská lávka spadla a Praha je neprůjezdná a plná uzavírek.

Petr Stuchlík (za ANO):

Jednoduše. Musí se urychleně udělat investiční plán oprav. Vím, že město má po pádu Trojské lávky analýzu technického stavu všech pražských mostů a musí začít samozřejmě od těch v nejhorším stavu, které bych chtěl do roku 2022 opravit všechny. Rozhodně je nutné navýšit i rozpočet na opravu mostů, protože tohle přesně musí být jednou z našich priorit. Desítky let se na mosty ani nesáhlo, nikdo neřešil jejich technický stav, proto se přesně tohle musí řešit.

Bohuslav Svoboda (ODS):

Zpracujeme plán oprav mostů a dalších dopravních staveb, které jsou dnes v kritickém stavu, a prosadíme jejich neprodlenou realizaci. V průběhu oprav samozřejmě naplánujeme a včas zveřejníme kapacitně dostačující objízdné trasy, aby nedocházelo k podobným dopravním kolapsům, jaké jsme zažívali v posledních letech.

Jaké prvky konceptu smart city byste chtěl zavést do praxe?

Jan Čižinský (Praha Sobě):

Na prvním místě je doprava. Napojena na síť a chytře řízena je pouze menšina semaforů ve městě. Neexistuje komplexní přehled o chystaných opravách ulic a nevyhodnocuje se jejich dopad na dopravu. Stejně tak město nemá data o majetku – nevíme, co městu patří a komu/za kolik to pronajímá. V principu pro nás Smart City znamená dát všem komplexní data o městě. S nimi mohou pracovat chytré hlavy, které vyvinou kreativní řešení. Ta budou zlepšovat život Pražanům i návštěvníkům města.

Zdeněk Hřib (Piráti):

Smart City pro mě znamená signál a data v metru, online informace o poloze vozů MHD, abych věděl o zpoždění tramvaje, nebo navigace k volnému parkovacímu místu. Chceme, aby úřady obíhala data a nikoliv lidé. Navrhnul jsem a realizoval několik rozsáhlých informačních systémů, například celonárodní elektronické recepty. Vím tedy, jak Prahu změnit na “digitální metropoli”.

Jakub Landovský (ČSSD):

Pod smart city si každý představí něco trochu jiného. Já si představím svobodný a rychlý pohyb lidí a informaci. Jestli si dobiju telefon na lavičce mne nevzrušuje, protože na lavičkách nevysedavám. Není na to dnes čas. Až budu mít čas sedět na lavičce, budu mít i čas dobít si mobil doma.

Chci rychle vstoupit a vystoupit do jakékoliv kolemjedoucí tramvaje, metra nebo autobusu. Smart city jsou i kamery v ulicích. Pokud bude kamerový systém fungovat tak jako v Londýně, kde zachytil i agenty GRU s flakonem Novichoku budu za to rád.

Kdyby se náhodou ztratilo jedno z mých tři dětí, budu chtít okamžitě komunikovat s lidmi v okolí pomoci systému, který promění reklamu v městském mobiliáři v hlášení o ztrátě mých nejbližších.

Samozřejmostí by měla být WIFI ve veřejných prostorech zdarma a internet v metru.

Smart jsou ale třeba i nákladní tramvaje, které budou jezdit v noci, když je síť nevyužívaná a budou třeba odvážet odpadky či zásobovat obchody v centru. Tak jako v Drážďanech vozí díly do tamější továrny VW.

Smart city prostě nejsou jen aplikace a vychytávky do mobilů, které budou využívat pouze fajnšmekři a ostatní se k nim ve změti dalších aplikací ani neprobojují.

Jiří Pospíšil (TOP 09):

Já vidím výhody smart city v malých věcech, které lidem usnadní každodenní život. Je pěkné, že na některých tramvajových zastávkách je wifi signál, ale já raději zařídím, aby na každé takové zastávce byla elektronická infotabule, na které uvidím, za jak dlouho mi jede tramvaj, jestli není někde dopravní problém atd. Takže malé a smysluplné projekty, spíše než výstřelky bez jasného přínosu.

Marta Semelová (KSČM):

Chceme přiblížit radnice občanům a umožnit služby přes internet. Podporujeme zavedení nových elektronických prvků k informování a orientaci cestujících na komunikacích, v dopravních zařízeních a vozidlech, při řízení dopravy, u dojezdových časů a v parkovacích systémech, při využívání sdílených kol apod. Dále jsme pro monitorování svozu odpadů, instalaci „chytrých“ odpadkových košů a podzemních kontejnerů, „inteligentní“ řízení pouličního osvětlení.

Petr Stuchlík (za ANO):

Chtěl bych realizovat projekt chytrých oprav komunikací a inženýrských sítí, kdy město začne konečně koordinovat opravy ulic, sítí a vozovky – a prostě se už nikdy nebude opakovat situace, kdy je jedna ulice během tří let rozkopaná dvakrát. Jednou kvůli asfaltu, a pak kvůli vedení plynu nebo vody. Obecně je ale důležité, aby se město namísto laviček a chytrých košů, zaměřilo na práci s daty a jejich využití pro plánovaní celkového rozvoje. Praha zaspala dobu a když se konečně na technologie zaměřila, tak zcela ze špatného směru. První by se měl elektronizovat úřad, aby lidi mohli vše vyřizovat z domova a pak také samozřejmě takové projekty, které zlepší oblasti, které pálí nejvíce, a to je právě doprava.

Bohuslav Svoboda (ODS):

Pražské úřady se musí změnit a přizpůsobit digitální době. Zjednodušíme komunikaci s nimi pomocí zasílání zpráv o končících úředních lhůtách nebo chytrými formuláři, díky kterým občané a firmy nebudou muset vyplňovat stále stejné údaje. Chceme dokončit projekt Digitální technické mapy města. Vytvoříme podmínky pro rychlejší a jednodušší výstavbu sítí nové generace. Samozřejmostí musí být pokrytí mobilním signálem v metru.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek