Rok plný osmičkových výročí uzavírá 28. říjen. Ten den se začaly psát novodobé dějiny českých zemí, protože po stoletích pod správou Habsburků vznikl v roce 1918 samostatný československý stát. Republika za těch sto let zažila řadu zvratů i změn politického režimu. Oslavy jejího vzniku by měly být největší ze všech jiných letos připomínaných výročí. Se vznikem republiky ale Češi tehdy příliš nepočítali...
Podle výzkumu společnosti Post Bellum 79 % procent oslovených Čechů ví, co se stalo v roce 1918. Dokázali správně identifikovat, že tehdy skončila první světová válka, rozpadlo se Rakousko-Uhersko a vznikl nový samostatný stát Čechů a Slováků. Tento osmičkový rok tak lidé dle výzkumu znají nejlépe. Kolik z nich ale opravdu chápe okolnosti vzniku Československa a události, které mu předcházely?
Vznik Československa si ještě před válkou lidé nedokázali ani představit
Myšlenky autonomie se v myslích tehdejších Čechů objevovaly už několik desetiletí. Proces odstartoval výbušný rok 1848, kdy se i české země chtěly připojit k revolučnímu proudu v Evropě. Nálady tehdy vyústily v pražské červnové povstání, které bylo za velení generála Alfreda Windischgrätze krvavě potlačeno. Myšlenka na samostatnost ovšem přežívala dále. Rozvinout se ovšem mohla až s koncem první světové války.
Prohraná válka degradovala význam Rakouska-Uherska a umožnila československým patriotům, aby opět naplno vzkřísili myšlenku autonomie. Myšlenka vzniku samostatného státu mimo monarchii byla ale nečekaná, protože v takovou míru samostatnosti zřejmě tehdy lidé ani nedoufali.
„Před válkou si jen malé skupinky Čechů dokázaly představit samostatný český stát. Nový stát tak nebyl výsledkem nějakého třistaletého českého boje za samostatnost, ale daleko spíše realistickým oceněním vzniklé situace,“ vysvětlil v rozhovoru pro INFO.CZ historik Ivan Šedivý, který se specializuje na dějiny Československa mezi lety 1918 až 1938. Čechoslováci prostě využili výhodné situace, kterou jim výsledek války přinesl.
