32 let od apokalypsy v Černobylu. Horší jadernou havárii lidstvo nezažilo

adg

Před 32 lety došlo v někdejším SSSR u řeky Pripjať k největší katastrofě v historii jaderné energetiky. Následky nukleární havárie, jež zasáhla široká pásma Evropy, pociťují lidé dodnes. Pojďme si připomenout, co se v roce 1986 odehrálo, a jak ovlivnil hrozivý výbuch nejen přímé účastníky nehody, ale i celou jednu epochu evropských dějin.

„Současná generace už si možná nevzpomene na těch několik měsíců, kdy se v zemích jako Nizozemsko či Německo povinně likvidoval špenát a další zelenina,“ vzpomíná na roky následující po výbuchu článek přední ekologické neziskové organizace Greenpeace na svých stránkách. Připomíná i domácí skot, který musel být držen výhradně ve stájích, či soby v Laponsku, po dvě desetiletí hromadně porážené kvůli vysoké kontaminaci radioaktivním zářením.

Právě růstové aj. anomálie, postihující obyvatele a zvířata v zasažených oblastech v různé intenzitě ještě několik generací po katastrofě, se staly emblematickým znakem Černobylu. U generace lidí, vyrůstajících v 80. letech zejména v bývalém sovětském bloku, se symbol „dvouhlavého telete“ proměnil bezmála v legendu žijící vlastním životem.

3398650:article:false:false:true

Krom lidových mýtů má ovšem černobylská katastrofa své tragické reálné pozadí. Po sérii mohutných explozí, k nimž před 32 lety, v sobotu 26. dubna, na severu dnešní Ukrajiny došlo, se do vzduchu uvolnil radioaktivní mrak, jenž zasáhl takřka celou severní polokouli. Následkem uvolnění obrovského množství gama záření došlo k pohybu masy lidí – z oblastí Ukrajiny, Ruska a Běloruska jich bylo nakonec přesídleno přes 350 tisíc. Krom nich si pohroma vyžádala i úmrtí padesáti hasičů a záchranářů přímo na místě a lidské oběti jdoucí v celkovém součtu zřejmě až do stovek tisíců. Přesný počet obětí však zůstává vzhledem k vysokému stupni řízeného utajení dodnes nejasný.

Samozvaný doněcký konzulát v Ostravě končí, soud potvrdil jeho zrušení

sinfin.digital