Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

5 nejchladnějších míst světa. Kde teploty klesají i k -70 °C?

5 nejchladnějších míst světa. Kde teploty klesají i k -70 °C?

Střední Evropu v posledním týdnu sužují mrazy a ani v Česku nebyly ranní teploty klesající pod minus 10 stupňů žádnou výjimkou. Co by za to ale dali obyvatelé nejchladnějších míst na světě, kde teploty padají i na minus 70 stupňů? Podívejte se, která to jsou.

Vostok – Antarktida

Vostok je ruská výzkumná stanice ve Východní Antarktidě, kde byla nejnižší naměřená teplota minus 89.2 °C.

Ojmjakon – Rusko

Ruská vesnice Ojmjakon, kde je půda trvale zmrzlá, je známá jako nejchladnější obydlené místo na světě. V roce 1924 zde naměřeli nejnižší teplotu -71.2 °C.

OjmjakonOjmjakonautor: Shutterstock.com/ Vladimir Sevrinovsky

Verchojansk - Rusko

Město Verchojansk ležící 440 km jižně od Severního ledového oceánu je významným místem pro své mimořádně nízké teploty a největšími teplotními rozdíly v období léta a zimy. Nejnižší teplota minus 69.8 °C zde byla naměřena v roce 1892.

North Ice – Grónsko

North Ice byla britská výzkumná stanice, kde je nejnižší naměřená teplota -66 °C.

Rogers Pass – USA

Vysokohorský průsmyk Rogers Pass, který se nachází v americkém státě Montana, sahá do výše víc než 1700 metrů nad mořem. Je také místem, kde byla kromě Aljašky naměřena historicky nejnižší teplota ve Spojených státech. Bylo to v lednu roku 1954 v období silných mrazů, které klesly až na -57 °C.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1