Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

75 let na LSD: V Česku se známou drogou údajně experimentoval i Miloš Zeman

75 let na LSD: V Česku se známou drogou údajně experimentoval i Miloš Zeman

Před 75 lety, 16. dubna 1943, zažil švýcarský chemik Albert Hofmann na vlastní kůži následky intoxikace drogou LSD. Toto psychedelikum vyzkoušel jako vůbec první člověk na světě, přičemž tak učinil pouze čirou náhodou, když mu látka kápla na ruku. Prožil později známé intenzivní pocity od úzkosti po štěstí a barevné fantazie. O tři dny později pokus zopakoval, tentokrát úmyslně, a výsledek byl stejný. S LSD se pochopitelně experimentovalo i v Československu. Známý je armádní experiment, kdy vojáci po chvilce působení drogy zcela ztratili schopnost jakéhokoliv plánování a velení. Historii výzkumů LSD jsme věnovali v rozsáhle kauze, kterou si můžete opět přečíst.

Komunistické Československo bylo dlouho jedinou zemí světa, kde se legálně vyrábělo LSD. Lékaři tu dohlíželi na experimenty a terapie využívající proslulou halucinogenní drogu. Účastnily se jich stovky lidí – patřil mezi ně Karel Gott, Jan Švankmajer, Pavel Rychetský, Petr Pithart, Boris Hybner, Jiřina Šiklová, výtvarníci Ota Janeček, Vladimír Boudník nebo Jiří Anderle a prý i nynější prezident Miloš Zeman.

Jednoho dne v roce 1952 dora­zila na stůl Jiřího Roubíčka, docenta psychiatrické kliniky Univerzity Karlovy, krabice se skleněnými ampulkami. Obsahovaly diethylamid kyseliny lysergové – LSD. Tuto sloučeninu objevili roku 1943 chemici švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v čele s „otcem LSD“ Albertem Hofmannem a popsali ji jako „fantastikum“, tedy drogu vyvolávající silné halucinace. Sandoz pro LSD nenašel žádné praktické využití, takže zdarma rozeslal vzorky vybraným lékařům. Včetně Roubíčka – vysokého, charismatického psychiatra, který studoval v Anglii a po návratu domů založil první československou elektroencefalografickou laboratoř, tedy EEG.

„Byl to lev salónů a měl kontakty s různými cizinci,“ vzpomíná dnes na Jiřího Roubíčka psycholog Jan Srnec. Roubíčka zajímalo srovnání schizofrenních pacientů a zdravých lidí v momentě, kdy obě skupiny podstupovaly dočasnou „modelovou psychózu“ vyvolanou LSD. Se Srncem začali hledat dobrovolníky, zejména své známé mezi umělci, aby zjistili, co mohou vytvořit nebo říci pod vlivem LSD.

Celý článek si můžete přečíst na webu Reflex.cz.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1