Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

8 nejbohatších lidí historie. První je africký král, Gates nebo Buffet nemají šanci

8 nejbohatších lidí historie. První je africký král, Gates nebo Buffet nemají šanci

Když se řekne nejbohatší člověk na světě, každý si nejspíš představí Billa Gatese nebo Warrena Buffeta. Jejich bohatství je bezesporu astronomické, což dokládá jejich stabilní přítomnost ve všemožných žebříčcích. Patří ale mezi ty nejbohatší lidi historie?

Projekt MeasuringWorth.com měří majetek boháčů ve srovnání s národním produktem v historickém kontextu. Například jmění jednoho z nejbohatších lidí současnosti Warrena Buffetta se odhaduje na zhruba 70 miliard dolarů. Když zemřel John D. Rockefeller v roce 1937, jeho majetek měl tehdy hodnotu 1,4 miliardy dolarů.

Kdo je v konkrétní době bohatší? Odpověď nepřinese ani tak fakt, že jmění obou mužů stačí prakticky na cokoli, důležité je jejich bohatství vztáhnout k ekonomice a jejímu stavu v té které době. Pak nám vyjde, že Rockefeller byl až čtyřikrát bohatší než je dnes Buffett.

Podívejte se na žebříček nejbohatších lidí historie. Srovnání je vždy přibližné. Je totiž poměrně složité u některých panovníků například odhadnout rozdíl mezi majetkem říše a osobním majetkem člověka, který má nad zemí neomezenou moc. V dřívějších dobách také drželi boháči bohatství více v komoditách a ceny kolísaly mnohem razantněji než dnes. Jmění je přepočítáno na současné hodnoty podle inflace v roce 2010. 

Muammar Kaddáfí (200 miliard dolarů)

Libyjský vůdce se zapsal do historie jako jeden z nejdéle vládnoucích lidí světa. Byl stíhán Mezinárodním trestním soudem kvůli zločinům proti lidskosti. V roce 2011 ho dopadla a zabila skupina povstalců. Že má rozsáhlý majetek a potrpí si na luxus bylo známo dlouho, skutečná hodnota tohoto bohatství se ale ukázala až po jeho smrti.

Vilém I. Dobyvatel (209 miliard dolarů)

Nemanželský potomek krále Roberta I. Normandského a jeho milenky, dcery koželuha. V 11. století se jako sedmileté dítě stal vládcem Normandie. Později se stal také králem Anglie.  

Osman Ali Khan, Asaff Jah VII (210 miliard dolarů)

Byl posledním panovníkem a vládcem Hajdarábádu. Jeho vláda skončila po připojení provincie k Indii. Vlastnil doslova zlatý poklad a sbírku aut Rolls-Royce.

Mikuláš II. Alexandrovič (250 miliard dolarů)

Poslední ruský car. Byl to autokrat a jeho jmění bylo sice obrovské, drtivá většina byla ovšem ve vlastnictví státu. On sám tak s majetkem nemohl zcela volně disponovat. Zavraždili ho během Bolševické revoluce v Jekatěrinburgu.

Jakob Fugger (277 miliard dolarů)

Německý obchodník, který zbohatl na přelomu 15. a 16. století na báňském a především bankovním sektoru. Začal realizovat bankovní půjčky a obchody s habsburským rodem a papežskou kurií. Díky finanční podpoře Habsburků silně ovlivňoval evropskou politiku.  

Andrew Carnegie (310 miliard dolarů)

Založil ocelárny, které se staly v 90. letech 19. století nejziskovějším podnikem na světě. V roce 1901 ocelárny prodal a věnoval se filantropii. 

John D. Rockefeller (336 miliard dolarů)

Americký průmyslník, který položil základy moderní filantropie. Stal se prvním americkým miliardářem. Zbohatl především na ropném průmyslu. Ten budoval v době, kdy význam ropy nebyl ještě zcela zřejmý.

Mansa Musa I. (400 miliard dolarů)

Africký král Říše Mali vládl v letech 1280 – 1337 a je považován za nejbohatšího člověka středověku a možná i celé historie. Jeho království se rozkládalo na území západní Afriky. Jeho neuvěřitelné bohatství pocházelo především z obrovské produkce soli a zlata. Pouhé dvě generace po jeho smrti zemi zničily nájezdy dobyvatelů a občanská válka. 

Kál Mansa MusaKál Mansa Musaautor: Wikimedia Commons

Starověk

Období starověku je velmi problematické, protože vládci často vlastnili také celou zemi. Podívejte se na dva nejbohatší vládce té doby. 

Císař Augustus

Narodil se roku 63 před naším letopočtem a v jeho jmění nelze přesně spočítat. Vlastnil totiž v podstatě celý Egypt.

Marcus Licinius Crassus 

Římský politik, který se narodil 115 let před naším letopočtem. Znovu vybudoval rodinné dědictví. Získal část svého majetku zabavováním jmění svým nepřátelům. Dále zbohatl na obchodu s otroky, ze stříbrných dolů a chytře nakoupené země a domů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1