Články odjinud

80 let od nacistické okupace: V Liberci armádu vítali, poučit se z toho lze i dnes

80 let od nacistické okupace: V Liberci armádu vítali, poučit se z toho lze i dnes

Rok 1939 se stal jedním ze zásadních milníků českých moderních dějin, 15. březen ovšem neznamenal pro všechny obyvatele Čech a Moravy jen zmar, čeští Němci armádu doslova vítali. Z událostí, které se staly před 80 lety by se ale podle historika Petra Koura měla poučit především dnešní generace mladých lidí. Měla by vědět, jak brutální nacistický režim byl a jak fungovala jeho propaganda a sociální demagogie, míní.

„Datum 15. března 1939 je klíčové pro české moderní dějiny - je to datum, kdy naše země byla poprvé v moderních dějinách okupována cizím vojskem a následkem toho zde byl zřízen okupační režim. Následujících šest let je podle mého názoru pro naše dějiny naprosto zásadních. Jsou dobou hrdinství, ke kterému můžeme s obdivem vzhlížet, ale i dobou kolaborace a přizpůsobování, ze kterého se můžeme poučit,” říká historik Petr Koura z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Moderní dějiny se učí většinou až v posledních ročnících základních a středních škol, kdy se děti soustředí spíše na přípravu na přijímací zkoušky či maturity a ostatním předmětům už moc pozornosti nevěnují. Například podle loňského průzkumu pro společnost Post Bellum tak skoro polovina dotázaných žáků nevěděla o mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938. Podobně málo znaly děti i roky vzniku Československa (1918), komunistického převratu (1948) či vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa (1968). Podle odborníků by se proto na výuku moderních dějin mělo ve školách najít více času. V tom, jak to udělat, se ale zcela neshodují.

Liberec armádu vítal

Postupující vojsko naráželo během okupace na nejrůznější reakce. „V Liberci se jásalo, co si budeme namlouvat. Město bylo součástí třetí říše. Česká menšina, která zde zůstala, to pochopitelně nesla nelibě, ale tady se jinak ve velkém jásalo,“ uvedl Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Liberec (Reichenberg) byl v té době už půl roku součástí nacistického Německa, po přijetí mnichovské dohody ze září 1938. Podle dobových zpráv z tisku se ve středu 15. března 1939 konaly v Liberci akce, při nichž vedoucí podniků „ocenili historický význam těchto hodin“. Zaměstnanci společně poslouchali prohlášení německého vůdce Adolfa Hitlera v rozhlase, mládež dostala často volno ve škole a chlapci a dívky zaplnili ulice, přes které pochodovali vojáci. V oknech vlály německé vlajky a všude byli dobrovolníci, kteří zbavovali ulice sněhu.

„Liberec se chystal na přestavbu na hlavní město říšské župy Sudety a 15. březen to byl takový impuls a takové to zajásání,“ doplnil Rous. Od 1. května 1939 se k městu s pěti čtvrtěmi připojilo 11 okolních obcí. Vznikl takzvaný Velký Liberec s téměř 70 tisíci obyvateli, který se stal největším městem v župě Sudety.

V Hradci Králové většinu obyvatel tvořili Češi. A tak podle historičky Kláry Lukášové z Muzea východních Čech v Hradci Králové obyvatelé města přijímali události se smutkem a rezignací. „K otevřenému odporu v březnu 1939 v Hradci nedocházelo, lidé se báli, nevěděli, co bude.“

Ještě před příchodem okupantů starosta vydal výzvu, ve které nabádal ke klidu a pořádku. „Výzvy se šířily i rozhlasem. Byl vydán dokonce i zákaz prodeje alkoholických nápojů, aby se předešlo výtržnostem. Takže k žádným násilnostem ani k nějakému odporu v tu dobu nedocházelo,“ uvedla Lukášová. Protesty se začaly objevovat až později.

Vojáci v Místku se jako jediní postavili na odpor 

S postupem vojsk se ale nesmířili vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku. Ti se zapsali do dějin jako jediní českoslovenští vojáci, kteří se postupující nacistické armádě postavili se zbraní v ruce. Německá vojska začala obsazovat Ostravsko a Místecko, patrně z obavy, aby je nepředběhlo Polsko, již večer 14. března 1939, tedy o den dříve než zbytek Čech a Moravy.

A navíc v době, kdy tehdejší prezident druhé republiky Emil Hácha teprve přijížděl vlakem do Berlína za Adolfem Hitlerem. Nacistický vůdce poté Háchovi sdělil „nezvratnou vůli“ připojit zbytek českých území k říši. Hácha i vláda se podvolili, 15. března byl okupován zbytek republiky a následující den byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

Německá okupace Čech a Moravy 1939: Velící generál okupačních vojsk nakonec spáchal sebevraždu>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud