80 let se spitfirem: Kus historie, ve kterém je sen létat, říká o svém stroji britský pilot

ČTK

raz

Už několik let má na letišti v Líních u Plzně svou letní základnu nejslavnější stíhací letoun britského Královského letectva (RAF) z druhé světové války spitfire. Stroj Supermarine Spitfire Mk.XVI, vyrobený na sklonku války, počátkem roku 1945, patří Britovi Stephenu Steadovi, jemuž stará letadla učarovala. Stíhačky spitfire byly nasazeny do služby u RAF před 80 lety, 4. srpna 1938.

Spitfire, to je ikona, kus historie, je to sen v něm létat,“ řekl ČTK Stead. Kdekoli se s letounem s typickým tvarem i zvukem motoru objeví, cítí hrdost jako majitel i jako pilot. Těší ho, že lidé stroj poznávají a znají jeho roli ve válečné historii. V Česku i díky slavným československým pilotům RAF, kteří za války na spitfirech létali. S legendou oblak navštěvuje Stead řadu leteckých dnů a show po Česku nebo se jen tak těší z víkendového brázdění oblohy v okolí Plzně. V Líních je členem spolku Classic Trainers, který sdružuje lidi s láskou k létání a k historickým letadlům.

„Je to jediný spitfire, který je v České republice a v okolí možné vidět ve vzduchu,“ řekl Stead. V aktivní službě RAF jeho spitfire s armádním označením TE184 sloužil do začátku 50. let minulého století a měl na kontě kolem 320 letových hodin. Od 90. let minulého století prošel dvěma velkými renovacemi. Stále obsahuje až z 90 procent původní díly a součásti. „Od roku 2010 má nalétáno dalších 200 hodin,“ řekl Stead. V Česku je spolu s Radimem Vojtou z Classic Trainers jediný, kdo na spitfire létá.

Byť od roku 1938 do roku 1947, kdy se neustále modernizované spitfiry vyráběly, opustilo výrobní závody na 20.000 těchto letounů několika modelů, dnes je jich na celém světě schopno letu jen kolem 50 až 60, poznamenal Stead. Další desítky strojů jsou v renovaci nebo v muzeích. Stead se svým spitfirem dvakrát ročně absolvuje tříhodinovou cestu se dvěma mezipřistáními mezi Líněmi a Anglií. Na britských ostrovech letoun nejen zimuje, ale také prochází každoroční povinnou technickou kontrolou. I přes poměrně spartánské vybavení je prý dlouhý let pohodlný. „Někdy může být trochu horko od motoru, ale jinak je to příjemná cesta,“ dodal Stead.

S pohodlím i ovladatelností spitfiru je spokojen i Vojta. Profesionální pilot dopravních letadel má nalétáno 11.000 hodin, z toho asi 2000 hodin jako koníček na různých strojích, včetně historických letounů. „Technicky vzato se létání na spitfire moc neliší od jiných letadel, na kterých jsem doteď létal. Akorát je to trošku větší, trošku rychlejší, víc se musí vzít v potaz kroutící moment motoru, který je výrazně vyšší,“ řekl Vojta. K tomu, aby mohl ve spitfire létat, potřebuje jen pilotní průkaz a běžné přeškolení jako na jiné jednomotorové stroje.

sinfin.digital