Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

9 nejlepších filmů, které vznikly v osudovém roce 1968 a následně putovaly do trezoru

9 nejlepších filmů, které vznikly v osudovém roce 1968 a následně putovaly do trezoru

Srpen 1968 je primárně spojován s násilným vniknutím armád Varšavské smlouvy, tento ryze politický akt ale tvrdě dopadl i na československou kulturu včetně filmové tvorby. Nejen že po invazi přestaly vznikat filmy, které nevyhovovali politickým a společenským zájmům, státnímu dohledu neunikly ani ty, které už měly premiéru za sebou. V trezoru na pražském Žižkově tak skončily desítky filmů, které často spatřily světlo světa až po roce 1989.

Všichni dobří rodáci

Legendární snímek režiséra Vojtěcha Jasného sice na jedné straně zachytil všudypřítomnou euforii po skončení druhé světové války, na druhé straně ale popsal osud vesničanů, kteří se po únorovém převratu museli vyrovnat s vytvářením jednotných zemědělských družstev, znárodňováním a politickými procesy. Kina ho sice uváděla pouhé čtyři měsíce, přesto ho vidělo na 900 tisíc lidí.

Spalovač mrtvol

Vlna normalizace dostihla i psychologický thriller Spalovač mrtvol. Film s Rudolfem Hrušínským a Vlastou Chramostovou v hlavních rolích se natáčel přímo ve dnech vpádu sovětských vojsk. Temný snímek Juraje Herze se sice do kin na krátkou dobu dostal, ale ani tam nedoputoval kompletní. Ještě před zveřejněním z něj museli tvůrci vystříhat nejvíce provokativní scény, i přesto byl velmi brzy zakázán úplně.

Pasťák

Snímek Hynka Bočana Pasťák se premiéry dočkal až v roce 1989, jeho tvorba byla totiž zastavená ještě před tím, než štáb stačil dílo definitivně sestříhat. Už v průběhu natáčení ho režim začadil do takzvaných „černých filmů“, ve kterých převládalo negativní líčení současného politického a společenského života.

Žert

K filmu na motivy slavné knihy Milana Kundery měla padnout poslední klapka přesně 21. srpna 1968, kvůli okupaci se ale musel poslední natáčecí den odložit. To ale nebylo naposledy, kdy se snímek Jaromila Jireše s politikou setkal, o čtyři roky později totiž putoval do trezoru. 

Farářův konec

Na scénáři k filmu o podvodném faráři spolupracovali režisér Evald Schom a spisovatel Josef Škvorecký. Přesto, že se snažili ve svých nápadech mírnit a i po natočení filmu se rozhodli některé scény vystřihnout, po premiéře skončil snímek bez milosti v trezoru.

Šíleně smutná princezna

Pohádka s nezapomenutelnou hudbou Jana Hammera také nebyla z těch, které by tehdejší režim podporoval. Tentokrát se ale provinil hlavně scénárista a herec Darek Vostřel, a v trezoru na dlouhou dobu skončila ikonická píseň, kterou nazpíval spolu s Josefem Kemrem.

Nebeští jezdci

Natáčení dokumentárně pojatého válečného filmu o posádce bombardovací perutě Royal Air Force dokončil režisér Jindřich Polák přesně 20. srpna 1968. Film, jenž měl vzdát hold československým letcům, kteří se za druhé světové války připojili k RAF, skončil v trezoru hned na začátku normalizace.  

Čest a sláva

Filmy, který byl v roce 1969 oceněný jako nejlepší zahraniční snímek na mezinárodním filmovém festivalu v italských Benátkách, natočil Hynek Bočan podle historického románu Karla Michala. Film s Rudolfem Hrušínským a Blankou Bohdanovou v hlavních rolích se ale na televizní obrazovky dostal až v roce 1991.

Zbehovia a pútnici

Oceňované povídkové drama Juraje Jakubiska o vojenském zběhovi, o omlouvání vlastních činů a o apokalyptickém světě po třetí světové válce, kde je člověk člověku největším sokem, si ještě před promítáním „vysloužil“ absolutní izolaci. Ohlasu se v době vzniku dostalo jen první povídce, i tu ale ocenila porota v Benátkách. Divácké ohlasy si ovšem snímek užil až v roce 1989. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744