Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Alarmující zpráva vědců: Lék na bolest, který berou skoro všichni, dramaticky zvyšuje riziko infarktu

Alarmující zpráva vědců: Lék na bolest, který berou skoro všichni, dramaticky zvyšuje riziko infarktu

Možná to znáte. Bolí vás hlava, záda, nebo klouby a automaticky do sebe sypete „růžový zázrak“. Ibuprofen je v myslích některých lék na téměř všechny neduhy. Na jednu stranu sice pomáhá od bolesti, vědci ale nyní zjistili, že zřejmě rapidně zvyšuje riziko infarktu. 

„Léky proti bolesti dle našeho výzkumu významně zvyšují riziko infarktu. A to dokonce už po týdnu užívání,“ píšou v závěrečné zprávě výzkumníci z Montrealského výzkumného centra zdravotnictví v Kanadě. Lidé by proto měli být opatrní s tím, kolik a jak často těchto léků, jako je ibuprofen, užívají.

Studie, která se objevila v Britském zdravotnickém magazínu, účinky léků tišících bolest dlouhodobě sledovala u 450 tisíců lidí. Více než 61 tisíc z nich utrpělo během té doby infarkt. Po pravidelné konzumaci ibuprofenu a podobných léků stoupalo riziko mrtvice o 24 až 58 procent. Větší nebezpečí samozřejmě hrozilo těm, kteří už infarkt předtím prodělali, nebo měli diabetes.

Tým průzkumníků z Kanady, Německa a Finska přitom zjistil, že dlouhodobější užívání pravděpodobně risk nezvyšuje. Po týdnu či měsíci užívání už riziko roste stejně. Studie se účastnili pacienti, kteří brali tři tablety denně.

Podle expertů je riziko následků po konzumaci léků skutečně vysoké. Také proto, že podobné medikamenty se dají často pořídit bez předpisu a žádný lékař tudíž nemůže kontrolovat, kolik tablet jeho pacient užívá, nebo jak často. V Británii se například v roce 2015 prodaly léky tišící bolest za 600 milionů liber.

Nejvyšší nebezpečí představují léky právě pravděpodobně pro ty, kteří je užívají k tišení chronické bolesti kloubů, hlavy a podobně. Přestože závěry studie vypadají jasně, potřebovali by podle některých odborníků ještě další ověření. „Nevíme, jak přesně tyto léky riziko zvyšují, ale další výzkumy ukazují, že tyto medikamenty mohou blokovat tvorbu hormonu prostacyclinu, který má chránit cévy a ledviny,“ vysvětluje pro Independent profesorka Jane Mitchellová z londýnské nemocnice.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1