Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Američan Mike věří, že je Země placatá. Vystřelil se ve vlastní raketě, aby si to ověřil z výšky

Co „šílenému“ Miku Hughesovi chybí na pudu sebezáchovy, to dohání srdnatostí a odhodláním. Tento profesionální řidič limuzíny a amatérský raketový inženýr totiž rázně odmítá fakt, že by Země byla kulatá. Věří, že naše planeta je „stejně placatá jako frisbee“. Dokonce se nyní po týdnech odkladů a mediálního zájmu odpálil ve vlastnoručně sestrojené raketě do výšky asi půl kilometru, aby celý problém dokázal zhodnotit s patřičným nadhledem.

Snaha Mika Hughese je podle mnohých příběhem hodným laureáta Darwinovy ceny - tedy ocenění, které se (většinou in memoriam) uděluje lidem za obzvláště hloupé konání.

Svému snu, definitivnímu potvrzení placatosti naší planety, totiž profesionální řidič limuzíny obětuje úplně vše. Nyní se Mike nechal pomocí vlastní rakety vynést asi 500 metrů nad zemský povrch, aby si tuto "placku" mohl pořádně prohlédnout osobně, v budoucnu však plánuje mnohem větší vertikální výlet. 

Fotografie naší planety pořízené z vesmíru? Podvrh! Gravitace? Nesmysl. Velikost Měsíce? Asi tak jako Slunce. Brát argumenty propagátorů placatosti Země, aniž by vám necukaly koutky úst, je mimořádně obtížné. 

I přesto však Hughes poté, co se svou amatérsky sestrojenou raketou přistál v americké poušti opakuje: „Samozřejmě, že věřím, že je Země placatá. Ale stoprocentně jistý si nejsem. Proto se chci dostat až do vesmíru,“ dodal budoucí amatérský astronaut, jehož následný výlet do atmosféry může překazit snad jen politická kariéra. Hughes totiž kandiduje na guvernéra Kalifornie.

Případ Mika Hughese však není jen groteskním příběhem selhání zdravého úsudku jednotlivce. Naopak. Počet lidí, kteří věří v placatost planety, v poslední době s vlivem sociálních sítí zdánlivě roste. Podle serveru Economist existují náznaky, že se jejich počet v posledních letech zhruba ztrojnásobil.

Trend je patrný i v České republice, kde představitelé tohoto hnutí Vladimír Bača a David Starosta před několika dny obdrželi od českého klubu skeptiků Sisyfos Bludný balvan za „chrabrý vzdor heliocentrickému spiknutí.“

„Koho by napadlo, že na internetu budou koncem druhé dekády 21. století přibývat tvrzení, že nežijeme na zeměkouli, ale na plochozemi? Přitom o její kulatosti věděl Aristoteles i Pythagoras,“ nestačí se divit Český klub skeptiků.

Názory obhájců hnutí za placatost planety jsou přitom většinou zkreslené teorie, pavědecké argumenty a úsměvná dogmata. Stránky placata-země.cz argumentují, že Země je placatá, protože horizont i vodní hladina jsou vždy dokonale rovné.

Astronom Jiří Grygar nicméně oponuje. „Země je kulatá už jen z toho důvodu, že když se díváme na úplné zatmění Měsíce, tak stín, který zakrývá Měsíc, je na okraji kulatý. Tedy těleso, které jej vrhá - naše Země, je kulaté,“ uvedl pro server iRozhlas. Argumentů je však pochopitelně více. Třeba o střídání dne a noci na různých částech planety či střídání ročních období na opačné polokouli.

Mike Hughes ale těmito argumenty pohrdá a tvrdí, že co neuvidí na vlastní oči, tomu neuvěří. Proto podle serveru Independent plánuje, že se příště na celou záležitost podívá z výšky až sta kilometrů, na kterou ho i s jeho raketou má vynést speciální balón. 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1