Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Amundsen si s ním nemohl přijít na jméno a měl ho za zbabělce. Je to 90 let od Nobileho letu k pólu

Amundsen si s ním nemohl přijít na jméno a měl ho za zbabělce. Je to 90 let od Nobileho letu k pólu

Výprava italského konstruktéra vzducholodí Umberta Nobileho na severní pól na jaře 1928 měla být ukázkou lidského umu a triumfem italské letecké techniky. Nobile získal zkušenosti s polárním létáním o dva roky dříve na výpravě s Roaldem Amundsenem, oba muži si ale nakonec nemohli přijít na jméno. Nobile o slavném Norovi tvrdil, že byl při letu vzducholodi Norge pouhým pasažérem, opačným směrem létala slova o italském zbabělci a leteckém neumětelovi. Spor nakonec vyústil v Nobileho rozhodnutí vypravit se do Arktidy na vlastní pěst.

Na cestu se 15. dubna 1928 před druhou hodinou ráno vydal z Milána na palubě vzdušného korábu Italia. Let byl zpočátku klidný, přes Alpy a Rakousko se vzducholoď s českým fyzikem Františkem Běhounkem na palubě kolem půl třetí odpoledne dostala i do Československa. Nad Přerovem, Vratislaví a Poznaní letěl Nobile k pobřeží Baltu. Nedaleko města Stolp (dnes polský Slupsk) výprava 16. dubna na několik dní zakotvila, aby v tamním přístavu pro vzducholodě dala svůj koráb před cestou na daleký sever do pořádku.

Od země se Italia opět odpoutala na počátku května a zamířila přímo na sever. Jako při výpravě s Amundsenem měly být základnou Špicberky, kam výprava po mezipřistání ve Vadso na severu Norska dolétla 6. května 1928. Na místě na Italii čekala zásobovací loď Citte di Milano i provizorní plátěný hangár. Na první z pěti plánovaných cest se vzducholoď vydala 11. května, po osmi hodinách se ale musela vrátit kvůli problémům s námrazou a řízením. Lépe se posádce vedlo o dva dny později, kdy se vydali zkoumat oblast na západ od Špicberk. Přes Barentsovo moře a zamířili k tehdy nezmapované Severní zemi.

Během tří dnů uletěli cestovatelé na 4000 kilometrů. K hlavnímu cíli výpravy, severnímu pólu, se Italia se 16 muži na palubě vydala 23. května 1928. Nobile tímto činem chtěl dokázat, že Amundsenova slova o špatném letci jsou jen pomluva. K pólu se vzducholoď dostala krátce po poledni 24. května, kvůli špatnému počasí se ale nepodařilo vysadit část posádky na severní točně, jak měl Nobile původně v úmyslu. Po dvou hodinách se vydal na cestu zpět na Špicberky - předtím alespoň na pól vyhodil kříž od papeže ozdobený italskou trikolórou.

Italia se musela k jihu probíjet stále horším počasím a nad ránem 25. května přišla první krize, když se výškové kormidlo zaseklo v poloze, která směřovala nos vzducholodi dolů. Po zastavení motorů se ale posádce podařilo vystoupat nad mraky do výšky 1000 metrů. Jak se ale ukázalo, byla to velká chyba. Vodík se na slunci zahřál, zvětšil svůj objem a automatické ventily jej část vypustily. Když Italia klesla zpět do mraků, námraza na povrchu ji táhla k zemi a ani motory běžící naplno už nemohly zabránit pádu na ledové kry. Náraz vymrštil na led deset mužů včetně Nobileho (jeden z nich byl ihned mrtvý).

To co, zbylo ze vzducholodi, mizelo pomalu v dáli, mechanik ale ještě stačil trosečníkům vyházet vše, co mu přišlo pod ruku. Bylo to naposled, co někdo viděl šest mužů ve zbytku Italie. Skupina, která byla 400 km od základny a 150 km od Špicberk, měla štěstí v neštěstí. Mezi věcmi byl i stan, zásoby a hlavně slabá vysílačka. Signál zachytil 6. června sovětský radioamatér a teprve poté se naplno rozběhla pátrací akce. Zapojil se do ní i Amundsen, kterému se to stalo osudným - 18. června jeho letoun zmizel a slavný polárník je od té doby nezvěstný.

Dva dny poté jiné letadlo trosečníky objevilo a 23. června se jako první přes své protesty dostal do bezpečí Nobile. Zbylých sedm přeživších včetně Běhounka zachránil 12. července sovětský ledoborec Krasin. Nobile se po návratu do Itálie musel potýkat s kritikou úřadů i tisku. Když byl muž, který po letu s Norge získal generálské výložky, propuštěn ze státních služeb, odešel do SSSR, kde se i nadále věnoval vzducholodím. Krátce před válkou odjel do USA a do vlasti se vrátil až v roce 1943. Uznání se dočkal až po roce 1945, kdy se stal profesorem aeronautiky. Zemřel v červenci 1978 ve věku 93 let.

 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1