Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Antibiotika, která ničí mladé životy. Jejich užívání dělá z aktivních lidí mrzáky

Antibiotika, která ničí mladé životy. Jejich užívání dělá z aktivních lidí mrzáky

Byli to mladí zdraví lidé. Sportovali, budovali kariéry. Pak ale život, který je naplňoval, zničila antibiotika. Mnoho lidí doplácí na léčbu léky s obsahem tzv. fluorochinolonu. Jejich vedlejší účinky postihují zejména pohybový aparát a nervový systém. 

Richard Pyne měl solidní práci, díky které si vydělal na vlastní byt. Nyní bydlí u matky a jeho zdraví rozhodně neodpovídá jeho věku. Místo spokojeného 42letého muže z anglického Norwiche je nyní člověkem, který se sám o sebe nedokáže postarat.

„Už přes rok nemůžu normálně chodit. Moje lokty, kolena, kotníky, pánevní klouby, dokonce i krk se jen praskají,“ stěžuje si televizi Al-Jazeera Pyne, jenž si stěžuje i na problémy s dýcháním a špatnou pokožkou.

Lék, který ničí mladé životy

Pyne z nich viní ciprofloxacin, antibiotikum z kategorie fluorochinolonů. To mu lékař předepsal loni v lednu na potíže s prostatou. Od té doby se stav jeho těla začal zhoršovat.

Podobné zkušenosti má také 37letá Američanka Lisa Bloomquistová. Té ciprofloxacin předepsali v roce 2011 na léčbu infekce močových cest. Dva týdny po začátku terapie se dostavily první nežádoucí účinky a do té doby aktivní dívka musela značně změnit styl života.

„Místo toho, abych dělala cross-fit a chodila každý den do posilovny, jsem sotva dokázala chodit. Moje ruce byly oteklé a bolavé. Na celém těle jsem měla kopřivku. Svaly mi ochabovaly,“ popisuje žena žijící v Coloradu, které trvalo rok, než se z následků užívání antibiotik zotavila.

Na nežádoucí účinky fluorochinolonů upozornila i Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta je zahrnula na seznam medikamentů, které při léčbě bakteriálních nemocí mohou poškodit lidské tělo.

„Fluorochinolony mohou ničit mladé životy,“ konstatuje Beatrice Golombová, profesorka medicíny na University of California v San Diegu. „Množství dopisů, které jsme obdrželi, bylo od lidí, kteří byli zdraví, aktivní, sportující jedinci. Nyní jsou připoutáni k posteli, případně si nepamatují ani jednoduché věci,“ dodává s tím, že někteří pacienti začali po užívání léků trpět psychózou či stavy paniky a úzkosti.

Tisíce mrtvých, desetitisíce postižených

Statistiky ukazují, že mezi lety 2005 až 2015 pocítilo nežádoucí účinky v souvislosti s užíváním ciprofloxacinu 79 tisíc lidí, přičemž 1700 z nich zemřelo. Jiný podobný lék s fluorochinolony, levoloxacin, způsobil ve stejné době potíže 80 tisícům lidí a zabil kolem tisíce osob. Experti přitom varují, že čísla mohou být podhodnocená, jelikož nemají přehled o všech uživatelích.

„Byli jsme překvapeni, že do sedmi dnů užívání dochází k tolika toxicitám. U některých dokonce do tří, nebo i do jednoho dne, po začátku léčby. Když vezmete v úvahu, že většina z lidí nic nenahlásí, mluvíme o epidemii,“ hodnotí doktor Charles Bennett, jenž zkoumá léčiva na South Carolina College of Pharmacy.

Fluorochinolony se používají přibližně od roku 1987. Zprvu sloužily jen pro léčbu nejtěžších infekcí, postupně ale získaly na popularitě, jelikož byly účinné a levné. Od začátku panovaly pochyby o jejich bezpečnosti, vážně se o nich ale začalo mluvit až na konci minulé dekády.

Kromě dopadů na svaly, šlachy nebo pokožku napadají také nervový systém a mohou způsobit též poruchy srdečního rytmu. I proto se nedoporučuje jejich podávání těhotným ženám a dětem s výjimkou závažných, jinak neléčitelných, nemocí.

V USA nabral ciprofloxacin na popularitě na začátku 90. let, kdy ho podávali vojákům během války v Perském zálivu jako ochranu před chemickými útoky. David Ridenhour, který tehdy v armádě sloužil a lék bral, nyní trpí různými zdravotními potížemi, které zahrnují například periferní neuropatii.

Kromě toho ho provází pocit viny, že do užívání ciprofloxacinu nutil vojáky, kterým velel. „Měl jsem pocit, že jsem tam, abych je ochránil. Velice mě to tíží a je to velký důvod mého posttraumatického stresu,“ přiznává.

Probíhá přehodnocování

Aktivisté se nyní snaží, aby nežádoucí účinky dopadly na co nejméně lidí. Patří mezi ně i Bloomquistová, která se po vyléčení zapojila do kampaně zvyšující povědomí o nebezpečí fluorochinolonů a založila populární stránku floxiehope.com. Snaží se, aby se pravidla, která dnes platí pro těhotné a děti, vztahovala na všechny.

Farmaceutické společnosti se ale hájí, že současné léky jsou bezpečné. „Domníváme se, že v současnosti schválené značení produktů ciprofloxacinu a moxifloxacinu přesně odráží poměr přínosu a rizik obou léčivých přípravků ve schválených indikacích. Nejvyšší prioritou společnosti Bayer je bezpečnost pacientů. Budeme na tomto tématu nadále spolupracovat s regulačními orgány,“ uvedla firma Bayer.

Regulátoři jsou opatrnější. Už v roce 2015 doporučil celosvětově respektovaný americký úřad FDA uvádět na baleních výraznější varování před nežádoucími účinky. O rok později zveřejnil stanovisko, podle něhož by lékaři neměli pacientům tyto léky předepisovat, pokud jsou k dispozici jiné možnosti léčby. To se týká zvláště pacientů s nepříliš závažnými infekcemi dýchacích a močových cest.

Přehodnocení chinolonových a fluorochinolonových antibiotik zahájila na žádost německé lékové agentury BfArM také Evropská agentura pro léčivé přípravky. Výbor pro posuzování rizik léčivých přípravků po přehodnocení rozhodne, zda zavede nová opatření k jejich užívání, nebo jen pozmění ta současná.

Ačkoli příběhy Pynea či Bloomquistové vypadají hrozivě, jsou fluorochinolony stále považovány za relativně bezpečné. Při léčbě lehkých infekcí lze navíc používat jen málo jiných méně toxických antibiotik, například penicilíny. Důležité je tak při užívání postupovat opatrně a pokud možno se několik měsíců po léčbě vyhnout vysoké fyzické zátěži.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744