Archeolog Beneš: Legenda o praotci Čechovi je mýtus. Naši předci z Východu nepřišli | info.cz

Články odjinud

Archeolog Beneš: Legenda o praotci Čechovi je mýtus. Naši předci z Východu nepřišli

Současné poznatky v oblasti archeologie a genetiky vyvracejí mnohé mýty spojené s takzvaným stěhováním národů. Jedním z nich může být i legenda o tom, že území Česka kdysi osídlili Slované, kteří přišli z Východu a vytlačili ze střední Evropy Germány a Kelty. „Naše populace je ale ve skutečnosti mnohem starší, než se dosud předpokládalo,“ řekl v rozhovoru s INFO.CZ Jaromír Beneš, vedoucí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

Nedávno obletěla Česko zpráva, že odborníci našli na Moravě díky porovnání DNA současné příbuzné Velkomoravanů a jejich následovníků pohřbené v 9. až 12. století u Uherského Hradiště. O čem tato zpráva vlastně vypovídá?

Bohužel nemám k dispozici detailní informace o tomto výzkumu, protože jeho autoři ho ještě nepublikovali v odborném tisku. Ale obecně mohu říci, že výsledky určitě nepotvrzují příbuznost některých současných jedinců s obyvateli Velkomoravské říše. To je zkratkovitý a vlastně i nesprávný výklad.

Kdo je Jaromír Beneš?
Vedoucí laboratoře archeobotaniky a paleoekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. V posledních letech se věnuje zejména archeologickému výzkumu neolitických sídlišť, problematice počátků zemědělství ve Starém světě a výzkumu české středověké krajiny. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací, spolupracuje s mezinárodními a zahraničními institucemi. Mimo jiné se ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem FF UK podílí na výzkumu v egyptském Abúsíru. Od roku 2013 je vedoucím centra Papaver sdružujícího specialisty na archeobotaniku a environmentální archeologii u nás i v zahraničí.

Jak tomu mám rozumět? Genetická shoda nevypovídá o příbuznosti?

V pravém slova smyslu určitě ne. Pokud budeme mluvit o příbuzných, jsou to opravdu jen lidé v přímém, blízkém příbuzenstvu rodiny, maximálně na úrovni prarodičů, rozhodně ne lidé vzdálení od sebe 30 generací. V takovém případě můžeme mluvit maximálně o populační podobnosti, nikoliv o příbuznosti jedinců.

Jaký je v tom vlastně rozdíl?

Když si spočítáte, že od smrti těch Velkomoravanů uběhlo už zmíněných 30 generací, pak logicky dojdete k závěru, že za tak dlouhou dobu jsou dnes v Česku příbuzní takřka všichni se všemi. Pokud by nebyli, muselo by dnes na území Česka žít kolem půl miliardy lidí. Místo toho jich tady ale žije 10 milionů. V takovém případě klidně můžete být vy takzvaně příbuzný s Karlem IV., stejně jako já s Jiřím z Poděbrad a oba dohromady s Velkomoravany. Na tom není nic divného.

Když se ale nejedná o příbuzenský vztah, o co vlastně? Co to znamená, když má někdo stejné nebo podobné geny jako dávní Keltové, Germáni nebo třeba Slované?

Můžeme mluvit maximálně o podobnosti populací, nikoliv o příbuznosti jednotlivců. Jenže lidé pochopitelně raději slyší na to, že jejich praprastrýček byl keltský druid nebo velkomoravský kníže. Je to sice nesmysl, ale zní to dobře.

K čemu tedy vlastně jsou nejrůznější studie genetického výzkumu, porovnávající takzvané příbuzenské vztahy současných jednotlivců s dávno zemřelými předky?

Pokud jsou tyto výzkumu skutečně postavené na vědeckém základě, mohou přinést řadu důležitých poznatků právě o podobnosti dávných a současných populací. A tato podobnost pak může vést k popsání historických přesunů obyvatelstva, případně k vyvrácení některých historických mýtů. Rozhodně ale nikdo nedokáže prokázat přímou příbuznost člověka z 21. století s člověkem ze století devátého.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 v České republice naleznete zde>>>

Velmi zajímavou studii, která se bytostně týká vlastně i Česka, zveřejnil v odborném tisku v roce 2014 tým polské genetičky Anny Jurasové. Se svým týmem zkoumala DNA z kosterních pozůstatků lidí pohřbených ve středním Polsku v době železné, tedy v období 200 let před naším letopočtem až 500 let po Kristu. A porovnávala výsledky s genetickým informacemi z koster obyvatel z blízké oblasti, uložených do země mezi lety 1000 až 1400 n.l. Přitom došla k opravdu zajímavým závěrům, které korespondují i s naším výzkumem v Česku.

K čemu tedy polská studie dospěla?

Jednoduše a velmi laicky řečeno Jurasová zjistila silnou biologickou podobnost středoevropské populace z doby železné s populací, která tam žila ve vrcholném středověku. To by znamenalo a zřejmě skutečně znamená, že středoevropská populace je zřejmě mnohem starší než se dosud předpokládalo.

Teorie o příchodu Slovanů, kteří v době stěhování národů v pátém až sedmém století přišli do střední Evropy odněkud z východních stepí a vytlačili z našeho území Germány a Kelty, je tedy mylná?

Zdá se, že ano. Svědčí o tom nejen genetický výzkum Jurasové, ale i řada archeologických poznatků, které čeští archeologové, včetně našeho týmu, získali na českém území. Mohu uvést třeba výsledky výzkumu pravěkých a starověkých sídlišť v severozápadních Čechách nebo sledování lidské přítomnosti v krajině, čitelné z botanických nálezů starých studní v pražské Ruzyni.

A co z těchto výzkumů vyplývá?

V souladu s genetickými poznatky Jurasové naše výsledky vypovídají o určité kontinuitě osídlení, přetrvávající už z doby železné, tedy nikoliv o tom, že by místní populace zanikla nebo byla vytlačena jinou, přicházející z východu. Pokud by to tak bylo, archeology nalezená sídliště by vypadala úplně jinak. Jejich podoba by svědčila o zániku jedné a příchodu jiné kultury s jinými sídelními zvyklostmi. Jenže to, co jsme našli my, svědčí o tom, že lidé na těchto místech žili nepřetržitě, neodešli odtud.

Pokud ale Česko v době stěhování národů neosídlili Slované z východu, jak je možné, že mluví dnešní slovanské národy, včetně Rusů, podobným jazykem?

To může vysvětlovat takzvaná teorie elit, kterou razí světoznámý archeolog Colin Renfrew. Tvrdí, že v historii vůbec nemuselo docházet k tak rozsáhlým přesunům statisíců lidí na velké vzdálenosti, jaké si dnes představujeme. Už logisticky by bylo takové stěhování národů velmi obtížné, takřka nemožné. A nemáme pro něj ani věrohodné důkazy. Daleko reálnější je právě teorie elit, která počítá s tím, že určité populace byly ovládnuty dominantními elitami cizího původu.

Co to znamená?

V našem případě třeba to, že na naše území mohly skutečně přicházet z východu malé skupiny bojovníků, kteří zabili muže, vzali si jejich ženy a postupně získali i v širokém okolí dominantní roli. A to včetně toho, že populace postupně převzala jejich jazyk a zvyky. Nešlo ale o žádné stěhování národa jako celku.

Jinými slovy tedy podle vás malá menšina příchozích migrantů ovládla většinu starousedlíků?

Ano. Pro tuhle teorii svědčí řada přímých i nepřímých důkazů, včetně modernách výzkumů v oblasti genetiky. Vypadá to, že ve střední Evropě dnes oproti všem dřívějším předpokladům žila a stále žije velmi stará populace, která byla pochopitelně ovlivňována migracemi z různých stran, včetně migrace již zmíněných dominantních elit, ovšem jako celek má kořeny minimálně už v období několika set let před Kristem. Nikoliv až v době údajného stěhování národů v pátém až šestém století.

Jak se v této souvislosti díváte na známou legendu o praotci Čechovi, který přivedl Slovany do Čech?

Jako na nepodložený mýtus. Nebo spíše jako na metaforu, která měla v době takzvaného germánského útlaku poukázat na myšlenku slovanské vzájemnosti a příbuznosti Čechů s velkým slovanských národem na východě. Reálný základ ale tato metafora určitě nemá. Jsme jako celek mnohem starší populací, než jakou měl údajně přivézt do Česka praotec Čech.

Dobře, ale jsme tedy vůbec Slované? Do jaké skupiny národů bychom se na základě těchto poznatků měli zařadit?

Pochopitelně mezi slovanské národy, naše biologické dispozice na tom vůbec nic nemění. Jako Slované máme v mnoha ohledech i společnou část kulturního dědictví, mluvíme podobným, západoslovanským jazykem. S Rusy a východními Slovany jsme si podobní kulturně i jazykově, ale výrazně méně biologicky. Z biologického pohledu jsme prostě stará tradiční populace střední Evropy, kterou je obtížné pojmenovat.

Ptám se proto, že dnes řadí lidí využívá různých studií o genetické příbuznosti k tomu, aby zdůvodnila své nebo takzvané národní vlastnosti tím, že jsme geneticky spíše Keltové než Slované nebo že nám v žilách koluje více germánské než slovanské krve. Co na podobné teorie říkáte?

Jedná se o zneužití nebo minimálně nepochopení vědy. Podobně jako se o to pokoušel svými rasovými teoriemi Hitler. Jsou to všechno nesmysly a umělé nacionalistické konstrukce. Biologická identita je jen jednou z několika identit, které vytvářejí osobnost člověka. Dalšími identitami je identita jazyková, tedy jakým mluvím jazykem, a pak stejně důležitá identita kulturní. Ta napovídá, jak jsme se sžili s určitým prostředím a jeho tradicemi. Platí přitom, že naše biologická identita, tedy nějaká genetická podobnost, nemusí být v charakteristice konkrétní osobnosti dominantním faktorem.

Díky moderním metodám genetického výzkumu můžeme třeba říci to, že obyvatelé Jihočeského kraje mají biologicky jako celek mnohem blíže k obyvatelům Bavorska než k lidem z východních Čech. Tak to prostě je. Samozřejmě to ale nic nevypovídá o naší národní identitě, v níž jsou Jihočechům pochopitelně bližší ostatní Češi.

Takže různé teorie o takzvaném vlivu krve na povahu člověka a schopnosti či na mentalitu národů se vám asi příliš nelíbí...

Pochopitelně, že ne. Nejen rasisté, ale i různí samozvaní vykladači historie zneužívají dnešní poznatky o biologické podobnosti populací k tomu, aby si z těchto poznatků vytáhli jen to, co se jim právě hodí. Kdyby přitom byli důslední, snadno by mohli dojít k tomu, že jsou zároveň takzvaně příbuzní i s lidmi, se kterými nechtějí mít nic společného. Pokud bychom to brali úplně do důsledků, mohli bychom se my Evropané snadno označit za bílé černochy, protože lidský rod je původem z Afriky. Genetika je prostě snadno zneužitelná věda. Proto je velmi důležité, aby se i vědci skutečně drželi svých pravidel a ve snaze získat pozornost veřejnosti se neuchylovali k sice možná populárním, ale nepodloženým výkladům.

Volby do Evropského parlamentu: Vše podstatné najdete v našem speciálu>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud