Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Archiv ruského prezidenta skrývá kus české historie. Dokumenty jsou ale nepřístupné

Archiv ruského prezidenta skrývá kus české historie. Dokumenty jsou ale nepřístupné

Už dvacet let existuje společná Česko-ruská komise historiků a archivářů. Funguje však dosti jednostranně: tuzemské archivy jsou otevřeny, ochota otevírat ty ruské, je naopak velmi nízká. Kvůli novému Česko-ruskému fóru, kde půjde mimo jiné právě o přístup k dokumentům, se nyní mezi historiky rozhořely spory.

Přístup do některých ruských archivů je zcela uzavřen, jinde jsou k dispozici jen fragmenty svazků, pořízení fotokopie je výrazně zpoplatněno, vyzvednutí je možné pouze osobně.

I proto se z možnosti otevření ruských archivů pro české badatele stalo – pro Česko – hlavní téma nadcházejícího Česko-ruského diskusního fóra.

S požehnáním Putina

„Je to dlouho otevřené téma, snažíme se o přístup do archivů už od 90. let a úplně mnoho konkrétního se nepovedlo, Teď jsme středně optimističtí. Ruské straně předáme od našich historiků konkrétní seznamy dokumentů,“ říká Petr Pirunčík ze zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Šéf zahraničního odboru Rudolf Jindrák věří, že ruská vstřícnost bude, či již je, zajištěna shora: „Vladimir Putin vydal příkaz, aby se nám archivy otevřely, jinak by s tím tématem vůbec nesouhlasili,“ říká.

S žádostí o přístup do bohatých ruských archivů se na setkání s Vladimirem Putinem vloni v květnu Pekingu obrátil Miloš Zeman.

Podle diplomatů obeznámených s okolnostmi tehdejší cesty v té době neexistovalo žádné nosné téma, jež by se pro setkání s Putinem nabízelo, a archivy byly vybrány jako vhodné řešení.

Později Zeman českou žádost zopakoval písemně. V listopadu 2017 pak Zeman s Putinem podepsali memorandum k Česko-ruskému fóru.

Česká strana si jako téma prvního jednání, jež začne 7. června v Praze, vybrala právě historii a otevření archivů. Rusové se chtějí bavit o spolupráci ve vzdělávání (možná i proto, že v Česku studuje zhruba devět tisíc mladých Rusů).

„Ještě v lednu nám Rusové říkali, že nevidí důvod, aby svůj přístup měnili, nakonec ale řekli, že chtějí konkrétní seznam archivů a fondů, o něž bychom měli zájem,“ říká Pirunčík.

Osobní spis Klementa Gottwalda

S tím, že by ruská delegace přivezla do Prahy „dárek“ v podobě nějakého zajímavého, zásadního a dosud neznámého dokumentu, se podle Rudolfa Jindráka nepočítá.

Možností by přitom bylo nepřeberné množství. Ruské archivy stále skrývají zajímavé informace týkající se let 1918, 1938, 1945, 1948, 1968 (například originál zvacího dopisu) i 1989 a leccos dalšího navíc. Například o osudech legionářů, lidech československé národnosti zavražděných v období velkého teroru za Stalinovy vlády v 30. letech, o lidech odvlečených do gulagu…

Čeští historici nyní finalizují seznam dokumentů a konkrétních archivních materiálů a spisů, k nimž by se rádi v Rusku dostali.

Například Ústav pro studium totalitních režimů připravil konkrétní seznam archivů a dokumentů, o něž by měl zájem.

Patří tam vyšetřovací spisy NKVD z Ústředního archivu Federální služby bezpečnosti Ruska, informace o válečných zajatcích s původem z Československa z Ruského státního vojenského archivu nebo informace o spolupráci československé StB a sovětské KGB na centrální úrovni z Ústředního archivu ruského Ministerstva vnitra.

„To je ale z říše snů,“ komentuje to historik ÚSTR Adam Hradilek.

V Rusku jsou nadále pod zámkem s lhůtou nepřístupnosti 75 let třeba i takzvané osobní fondy, mezi nimi i osobní spis někdejšího československého prezidenta Klementa Gottwalda.

„Je to příležitost, jak se dostat k materiálům, jež považujeme za důležité pro novodobé české dějiny. Například Archiv prezidenta Ruské federace je pro badatele uzavřen, jsou tam přitom důležité dokumenty, které by pomohly objasnit motivy sovětské politiky vůči Československu ve 20. století,“ říká ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra, který se fóra zúčastní.

Nehodlám se účastnit

Právě účast Zdeňka Hazdry nyní veřejnou výzvou odsoudilo devět „bývalých i současných“ pracovníků ÚSTR.

„Žádná výhoda archivních akvizic, kterou se protagonisté fóra zaštiťují, nemůže vyvážit to, čím je pro historika ztráta osobní integrity, pokud historik nebo badatel opomíjí morální cenu, kterou za tyto výhody platí,” stojí v dopise, který podepsal například Pavel Žáček, Petr Blažek nebo Radek Schovánek.

Česko-ruské fórum má navzdory své deklarované apolitičnosti i své další kritiky. První otevřený dopis odmítající tuto akci vznikl už vloni v listopadu.

Signatáři v něm vyzvali tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby vznik fóra pozastavil, protože může být „zneužito jako propagandistický nástroj pro zájmy Ruské federace“.

Podepsán je i bývalý český velvyslanec v Moskvě Petr Kolář. I když je v memorandu sice explicitně zmíněno, že právo účastnit se setkání fóra mají „současní i bývalí čeští velvyslanci v Ruské federaci a ruští velvyslanci v České republice“, Kolář nemá v úmyslu dorazit.

„Mám o tomto diskusním fóru výrazné pochybnosti a za dané politické situace se toho nehodlám účastnit,“ říká.

Podobně to vidí i další signatář dopisu, politický geograf Michael Romancov.

„Pokud jsme autenticky hodnotově součástí Západu, tak otázka roku 1938, 1948 nebo 1968 nejsou věci, které jsou na pořadu dne. Kdyby Rusko mělo otevřené archivy tak, jako většina normálních zemí, tak bychom ty detaily už dávno znali,“ říká Romancov.


Text vyšel na webu HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho v plném rozsahu se souhlasem redakce

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1