Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Archiv vydal tajemství rodiny Anny Frankové. Před nacisty chtěli utéct do USA

Archiv vydal tajemství rodiny Anny Frankové. Před nacisty chtěli utéct do USA

Rodina židovské dívky Anny Frankové, která si během skrývání před nacisty v Amsterodamu vedla slavný deník, se před válkou a po jejím vypuknutí pokoušela vystěhovat do Spojených států a na Kubu. Amsterodamské muzeum Dům Anny Frankové společně s americkým památníkem holokaustu informovaly o dokumentech, které ukazují, že se otec rodiny Otto dvakrát neúspěšně snažil získat americká víza a že usiloval i o víza na Kubu, napsala agentura AP.

"Jsem nucen věnovat se emigraci a jedinou zemí, kam bychom mohli jít, jsou Spojené státy," napsal v roce 1941 Frank svému příteli v USA Nathanu Strausovi. Rodina původně žila v Německu, po nástupu Adolfa Hitlera k moci se přestěhovala do Nizozemska.

O vystěhování do USA se očividně začal zajímat přinejmenším v roce 1938, kdy nacistické Německo k sobě připojilo Rakousko a československé pohraničí. Strausovi totiž sdělil, že v roce 1938 podal žádost na americkém konzulátu v Rotterdamu, kde byly ale všechny dokumenty v květnu 1940 zničeny během nacistického náletu.

I kdyby ke zkáze dokladů nedošlo, bylo by pro rodinu obtížné do USA vycestovat, neboť Spojené státy v době, kdy se do země snažily uchýlit statisíce lidí, vydávaly zhruba 30.000 víz ročně, poznamenala AP. Proces získání víza navíc trval několik let, zahrnoval rozsáhlou byrokracii a prohlášení od amerických přátel či příbuzných.

Nový pokus o získání víza v roce 1941 také ztroskotal, neboť USA na sklonku roku vstoupily do války. Ve stejném roce se Frank pokusil pro rodinu získat vízum na Kubu, což se ale také nepodařilo.

"Všechny jejich pokusy selhaly, takže odchod do úkrytu byl jejich posledním pokusem nedostat se do rukou nacistů," řekla Annemarie Bekkerová z Domu Anny Frankové.

Rodina se v červenci 1942 uchýlila do kancelářské budovy otce Franka, kde měla vybudován tajný úkryt. Krátce předtím si Anne začala psát deník, který vedla až do srpna 1944, kdy byla rodina nalezena a odeslána do koncentračního tábora. Anne podlehla tyfu jen pár týdnů před koncem války, přežil pouze otec Otto, který následně deník připravil k vydání.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1