Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Australský podnikatel nabízí tučnou odměnu za informace, které odhalí záhadné tajemství z pouště

Australský podnikatel nabízí tučnou odměnu za informace, které odhalí záhadné tajemství z pouště

Na australské náhorní planině poblíž městečka Marree se nachází jedno z největších a zároveň nevyřešených tajemství moderních dějin země. Australský podnikatel nyní nabízí tomu, jehož informace povedou z rozluštění záhady, rovných 5 tisíc australských dolarů.

Geoglyfy budí pozornost vědců i laiků už dlouhá staletí. Těmi nejznámějšími jsou například obrazce na platině Nazca v jižním Peru, které vznikly daleko před naším letopočtem. Dnes se ale pozornost soustředí na přibližně 4 kilometry velký obrys domorodce uprostřed Austrálie.

Takzvaný „Marree Man“ je jedním z největších geoglyfů světa a ač se o jeho původu nic zásadního neví, během 20 let zkoumání na sebe stačil navázat nespočet uvěřitelných i neuvěřitelných teorií. Tu pravdivou se podle serveru CNN před dvěma lety rozhodl odhalit podnikatel Dick Smith.

Od roku 2016 spolu se svým týmem nad záhadným Marree Manem trávili spoustu času. Zkoumali nejrůznější dostupné důkazy, obrázky a videa. Ale bez zjevného úspěchu. Smith nyní doufá, že jim v dalším pátrání pomůže peněžitá odměna, díky níž by se mohli dostat k dalším důležitým informacím.

„Nejsou tam žádné chyby. Je to profesionální práce,“ řekl Smith o geoglyfu serveru ABC News. „Nemyslím, že to dělal jeden člověk. Museli být tři nebo čtyři a stejně to muselo trvat celé týdny. Ale jak je možné, že i dvacet let poté, nikdo nic neví?“

Nejpravděpodobnější verze příběhu je ta, který tvrdí, že za obrazcem stojí skupinka Američanů. Bezprostředně po objevení Marree Mana totiž přišlo do nedalekého hotelu a tamních novin několik anonymních tiskových zpráv. Gramatika ale odpovídala spíše amerického angličtině než té australské.

Nicméně mnoho Australanů, včetně Smithe, si myslí, že šlo spíše o „matení nepřítele“, nežli o skutečný důkaz. Část lidí totiž vidí autora obrazce v domorodém umělci Bardiu Goldbergovi. Ten se ale nikdy k ničemu nepřiznal a zemřel už v roce 2002. Někdo se dokonce domnívá, že záhadnou postavu vytvořila australská armáda nebo letectvo, když tamní prostory v 90. letech opouštěly.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1