Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bambini litera – Když děti píšou pohádky

Bambini litera – Když děti píšou pohádky
 

Slovní zásoba, fantazie, obecné znalosti, schopnost koncentrace, logické a kritické myšlení… V tom všem vynikají děti, kterým rodiče čtou. Lépe se uplatní ve škole a samy se stávají aktivními čtenáři.

A je i řada dalších oblastí, do nichž se promítá rodičovská četba – třeba dokonalejší vyjadřování nebo nižší nebezpečí závislosti na počítači či na sledování televize. Výzkumy prokázaly, že v prvních deseti letech života by k dětem měl jejich rodný jazyk promlouvat z co největšího počtu zdrojů. Jedním z nich je právě četba jako samozřejmá součást života rodiny.

Etika v pohádkách

Děti mají úžasnou schopnost ponořit se do příběhů, odstínit okolní vlivy, vžít se do děje a vcítit se do osudů hrdinů pohádek. Při čtení si tak nejen přirozeně rozšiřují slovní zásobu a výrazové prostředky, ale současně se seznamují s rolí dobra a zla v životě a s hodnotami, ve kterých by měl mít jasno každý dospělý člověk se silnými morálními postoji. Vysoká sociální inteligence pak také zvyšuje pravděpodobnost úspěchu ve vztazích i v kariéře.

Výhody na startovní čáře vzdělání

Čtou-li rodiče předškolákům, umožní jim hladký start při nástupu do první třídy. Děti z „čtenářských“ rodin znají význam slov a obsah abstraktních pojmů. Díky široké slovní zásobě uspějí přinejmenším v humanitních předmětech. A co je stejně důležité – schopnost vyjadřování a jistota, kterou s ní získají, je předpokladem, že v kolektivu budou respektovanými osobnostmi. Zkušenosti také ukazují, že děti, kterým rodiče čtou, získávají vztah ke knížkám a samy se časem stávají aktivními čtenáři.

Bambini litera – soutěž pro děti, které baví psát

Posunout vztah dětí ke knížkám ještě o stupeň výš si dala za cíl soutěž Bambini litera, jejímž pořadatelem je společnost Skanska Reality. Vybízela děti, ale i jejich rodiče a prarodiče, aby společně napsali pohádkový příběh. Ze všech pohádek pak zkušená porota vybrala 20 nejlepších, jež se staly součástí bohatě ilustrované již Druhé knížky pohádek od dětí pro děti.

Výtěžek z jejího prodeje bude pak věnován organizaci Nadání a dovednosti o.p.s., která pomáhá dětem z dětských domovů, aby po svém odchodu mohly vést samostatný život. Soutěž tedy podpoří nejen vztah dětí k literatuře, ale i další dobrou věc.

Pokud máte zájem si knihu zakoupit a tím přispět na dobrou věc, můžete si ji objednat za 199 Kč na stránkách www.skanska.cz/reality nebo si ji zakoupit ve Skanska Home Center, Křižíková 682/34a, Praha 8 – Karlín.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1