Články odjinud

Během ramadánu za mě ochutnávají kolegové, říká pro INFO.CZ muslimský kuchař Mohammed

Během ramadánu za mě ochutnávají kolegové, říká pro INFO.CZ muslimský kuchař Mohammed

Je 21:08, slunce na jihu Francie zrovna zapadlo a kuchař Mohammed, který pochází z Alžírska a od roku 2003 žije ve Francii, finišuje přípravy na večeři se svou ženou. Má za sebou první – podle jeho slov nejtěžší – týden ramadánu. Půst letos připadl na dobu, kdy je na náročné stáži u jednoho z nejznámějších francouzských kuchařů Érica Trochona v Paříži, a tak si vzal alespoň na pár dní dovolenou a odjel si odpočinout domů do Marseille.

V médiích se v těchto týdnech probírala slova dánské ministryně o tom, že by muslimové neměli během ramadánu chodit do práce, sám sis vzal volno, souhlasíš s ní?

Tady ve Francii si hodně lidí plánuje dovolenou právě na ramadán. Buď proto, že je půst fyzicky náročný a chtějí mít zkrátka volnější režim - tak jako já - anebo třeba chtějí jet za svou rodinou do Maghrebu. Na druhou stranu znám i lidi, co by si nikdy dovolenou během ramadánu nevzali, protože by si ji neužili v klasickém slova smyslu. Je to individuální, myslím, že by to neměl nikdo nakazovat.

Dávají zaměstnavatelé ve Francii lidem držícím ramadán nějaké úlevy?

Myslím, že ne a nikdo to po nich nechce, ani chtít nemůže. Francie je laický stát. Nikdo nedělá rozdíly, všichni dělají, že vše probíhá jako běžně.

Přesto… ty jako kuchař zvládneš přípravu oběda i večeře v náročném provozu bez jediného sousta nebo loku vody?

Musím říct, že ve Francii je to náročné, obědy v restauracích se servírují od 12 do dvou hodin, pak máte krátkou pauzu a pak už zase na šestou musíte chystat večeře. Přiznám se, že v nejtěžších chvílích se holt napiju trošky vody nebo si dám malý kousek ovoce, jinak by to nešlo.

Jak ochutnáváš to, co vaříš?

Ochutnávají za mě kolegové. Musím jim důvěřovat. Sám se najím až večer po službě.

Jak to pak vypadá? Vyskládáš ledničku a jíš až do úsvitu?

Někteří to tak dělají, bez legrace. Najedí se večer a v pět ráno si klidně dají steak, aby přes den vydrželi. Já se většinou najím večer, ale přes noc už si dám na noční stolek jen ovoce, smoothie a vodu. Pak si dám budík, abych si něco dal ještě před rozedněním. No a někteří radši spí až do odpoledne, aby co největší část dne zaspali, ale to se týká spíš kuřáků a milovníků kávy. Kamarádi, co kouří, také třeba už měsíc předem začnou omezovat počet cigaret, aby to pro ně nebylo tak drastické celý den nekouřit.

Vnímáš to, že jsou lidé, kteří si musí odepřít svoje radosti, agresivnější, jak se občas říká?

Řekl bych spíš, že ti, co jsou agresivní, jsou agresivní ramadán neramadán. Obecně má být ramadán obdobím klidu. Vždyť člověk ani fyzicky na nějaké násilí nemá sílu, když nejí.

Co je nejtěžší pro tebe?

Nekouřím, ani nepiji alkohol, takže s tím problém nemám. Obecně to snáším celkem dobře. Občas jsem unavenější nebo mě třeba první týden bolí hlava. Ale jinak je to opravdu o víře. Pokud věříte a berete ramadán vážně, tak to není složité. Fyzicky se očistíte, je to v podstatě takový detox. Ale především prověřujete svou víru, učíte se soucítit s chudými, co nemají co jíst, a také se věnujete svým blízkým, kdy společně sdílíte jídlo. Mám tu sice ženu, ale musím říct, že absence rodiny je pro mě asi nejtěžší. Ramadán ve Francii a v Alžírsku se vůbec nedá srovnávat.

V čem?

Pokud zůstanu u kuchařské terminologie, tak to tu vůbec nemá stejnou chuť. V Alžírsku jde o celospolečenskou událost, všichni tím žijí. Zvou se k sobě domů nebo jdou ven. Je to úplně jiné pojetí kuchyně, vaření a sdílení jídla, které má spirituálnější aspekt. Když nemáte ve Francii rodinu, je to úplně jiné.

Tvoje žena není muslimka, drží ramadán s tebou?

Zkoušela to pár dní, ale myslím, že je to bez víry těžké. Večer jíme společně, ale přes den je ohleduplná a vůbec se o jídle nebavíme. Také přede mnou přes den nejí, aby mi nedělala chutě. Občas vznikají i komické situace. Doma mám kalendář, který si na začátku ramadánu vyzvednete v halal řeznictví a který vám určuje, v kolik každý den končí půst a v kolik můžete začít jíst. Když jsem byl v Paříži, volal jsem jí, v kolik to je hodin, jenže ona mi řekla hodinu v jižní Francii, nedošlo nám, že v Paříži slunce zapadá o půl hodiny později.

Co si jako kuchař uvaříš večer o ramadánu?

To je právě to, že ve Francii si dám klidně pizzu nebo lososa jako třeba dneska. Ale občas se držím tradičního složení. Když zapadne slunce, přerušíte půst datlemi s mlékem, to je tradice. Datle proto, že jsou sladké a mají dodat sílu na modlitbu, na kterou se jde večer. Mléko nejspíš proto, že je bohaté na živiny. Pak se to liší podle regionu, většinou následuje polévka. Buď chorba frik, z pšenice, nebo cizrnová haríra. Hlavní jídlo je pak tažín, buď kuřecí nebo jehněčí. Typický je také burek nebo různé taštičky z těsta. A samozřejmě spousta sladkého.

Už odpočítáváš dny do konce?

To vůbec, jak jsem říkal, takto vůbec nepřemýšlím. Naopak pokud držíte ramadán poctivě, na konci člověk cítí, že po duchovní stránce vyrostl, zlepšil se jeho vztah k bohu i bližním. Většinou přichází uspokojení. V praktičtější rovině je pak pozitivní, že jsme si v posledních letech „odbyli“ dlouhé a náročné postní dny v létě a ramadán se posouvá směrem k zimě. Každý rok se posune asi o dva týdny, takže příští rok bude dřív na jaře, kdy jsou dny ještě kratší.

Co je to islám? Pravidla, zajímavosti i postoj k ženám přehledně>>>

 

Články odjinud