Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Během ramadánu za mě ochutnávají kolegové, říká pro INFO.CZ muslimský kuchař Mohammed

Během ramadánu za mě ochutnávají kolegové, říká pro INFO.CZ muslimský kuchař Mohammed

Je 21:08, slunce na jihu Francie zrovna zapadlo a kuchař Mohammed, který pochází z Alžírska a od roku 2003 žije ve Francii, finišuje přípravy na večeři se svou ženou. Má za sebou první – podle jeho slov nejtěžší – týden ramadánu. Půst letos připadl na dobu, kdy je na náročné stáži u jednoho z nejznámějších francouzských kuchařů Érica Trochona v Paříži, a tak si vzal alespoň na pár dní dovolenou a odjel si odpočinout domů do Marseille.

V médiích se v těchto týdnech probírala slova dánské ministryně o tom, že by muslimové neměli během ramadánu chodit do práce, sám sis vzal volno, souhlasíš s ní?

Tady ve Francii si hodně lidí plánuje dovolenou právě na ramadán. Buď proto, že je půst fyzicky náročný a chtějí mít zkrátka volnější režim - tak jako já - anebo třeba chtějí jet za svou rodinou do Maghrebu. Na druhou stranu znám i lidi, co by si nikdy dovolenou během ramadánu nevzali, protože by si ji neužili v klasickém slova smyslu. Je to individuální, myslím, že by to neměl nikdo nakazovat.

Dávají zaměstnavatelé ve Francii lidem držícím ramadán nějaké úlevy?

Myslím, že ne a nikdo to po nich nechce, ani chtít nemůže. Francie je laický stát. Nikdo nedělá rozdíly, všichni dělají, že vše probíhá jako běžně.

Přesto… ty jako kuchař zvládneš přípravu oběda i večeře v náročném provozu bez jediného sousta nebo loku vody?

Musím říct, že ve Francii je to náročné, obědy v restauracích se servírují od 12 do dvou hodin, pak máte krátkou pauzu a pak už zase na šestou musíte chystat večeře. Přiznám se, že v nejtěžších chvílích se holt napiju trošky vody nebo si dám malý kousek ovoce, jinak by to nešlo.

Jak ochutnáváš to, co vaříš?

Ochutnávají za mě kolegové. Musím jim důvěřovat. Sám se najím až večer po službě.

Jak to pak vypadá? Vyskládáš ledničku a jíš až do úsvitu?

Někteří to tak dělají, bez legrace. Najedí se večer a v pět ráno si klidně dají steak, aby přes den vydrželi. Já se většinou najím večer, ale přes noc už si dám na noční stolek jen ovoce, smoothie a vodu. Pak si dám budík, abych si něco dal ještě před rozedněním. No a někteří radši spí až do odpoledne, aby co největší část dne zaspali, ale to se týká spíš kuřáků a milovníků kávy. Kamarádi, co kouří, také třeba už měsíc předem začnou omezovat počet cigaret, aby to pro ně nebylo tak drastické celý den nekouřit.

Vnímáš to, že jsou lidé, kteří si musí odepřít svoje radosti, agresivnější, jak se občas říká?

Řekl bych spíš, že ti, co jsou agresivní, jsou agresivní ramadán neramadán. Obecně má být ramadán obdobím klidu. Vždyť člověk ani fyzicky na nějaké násilí nemá sílu, když nejí.

Co je nejtěžší pro tebe?

Nekouřím, ani nepiji alkohol, takže s tím problém nemám. Obecně to snáším celkem dobře. Občas jsem unavenější nebo mě třeba první týden bolí hlava. Ale jinak je to opravdu o víře. Pokud věříte a berete ramadán vážně, tak to není složité. Fyzicky se očistíte, je to v podstatě takový detox. Ale především prověřujete svou víru, učíte se soucítit s chudými, co nemají co jíst, a také se věnujete svým blízkým, kdy společně sdílíte jídlo. Mám tu sice ženu, ale musím říct, že absence rodiny je pro mě asi nejtěžší. Ramadán ve Francii a v Alžírsku se vůbec nedá srovnávat.

V čem?

Pokud zůstanu u kuchařské terminologie, tak to tu vůbec nemá stejnou chuť. V Alžírsku jde o celospolečenskou událost, všichni tím žijí. Zvou se k sobě domů nebo jdou ven. Je to úplně jiné pojetí kuchyně, vaření a sdílení jídla, které má spirituálnější aspekt. Když nemáte ve Francii rodinu, je to úplně jiné.

Tvoje žena není muslimka, drží ramadán s tebou?

Zkoušela to pár dní, ale myslím, že je to bez víry těžké. Večer jíme společně, ale přes den je ohleduplná a vůbec se o jídle nebavíme. Také přede mnou přes den nejí, aby mi nedělala chutě. Občas vznikají i komické situace. Doma mám kalendář, který si na začátku ramadánu vyzvednete v halal řeznictví a který vám určuje, v kolik každý den končí půst a v kolik můžete začít jíst. Když jsem byl v Paříži, volal jsem jí, v kolik to je hodin, jenže ona mi řekla hodinu v jižní Francii, nedošlo nám, že v Paříži slunce zapadá o půl hodiny později.

Co si jako kuchař uvaříš večer o ramadánu?

To je právě to, že ve Francii si dám klidně pizzu nebo lososa jako třeba dneska. Ale občas se držím tradičního složení. Když zapadne slunce, přerušíte půst datlemi s mlékem, to je tradice. Datle proto, že jsou sladké a mají dodat sílu na modlitbu, na kterou se jde večer. Mléko nejspíš proto, že je bohaté na živiny. Pak se to liší podle regionu, většinou následuje polévka. Buď chorba frik, z pšenice, nebo cizrnová haríra. Hlavní jídlo je pak tažín, buď kuřecí nebo jehněčí. Typický je také burek nebo různé taštičky z těsta. A samozřejmě spousta sladkého.

Už odpočítáváš dny do konce?

To vůbec, jak jsem říkal, takto vůbec nepřemýšlím. Naopak pokud držíte ramadán poctivě, na konci člověk cítí, že po duchovní stránce vyrostl, zlepšil se jeho vztah k bohu i bližním. Většinou přichází uspokojení. V praktičtější rovině je pak pozitivní, že jsme si v posledních letech „odbyli“ dlouhé a náročné postní dny v létě a ramadán se posouvá směrem k zimě. Každý rok se posune asi o dva týdny, takže příští rok bude dřív na jaře, kdy jsou dny ještě kratší.

Co je to islám? Pravidla, zajímavosti i postoj k ženám přehledně>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1