Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Belgičan získal práci snů. Bude z něj profesionální poustevník

Belgičan získal práci snů. Bude z něj profesionální poustevník

Osmapadesátiletý Stan Vanuytrecht původem z Belgie získal v konkurenci dalších 49 účastníků konkurzu pracovní místo svých snů. Ve výšce 1 400 metrů nad mořem se z prošedivělého vousatého muže se slabostí pro dýmku stane na dobu neurčitou profesionální poustevník.

Poustevna nedaleko rakouského Saalfeldenu je poslední v Evropě, která je nepřetržitě od svého vzniku obsazená, což je už víc než 350 let. Prázdná nebude ani poté, co se její poslední obyvatel, bývalý kněz a psychoterapeut Thomas Flieglmüller, rozhodl po pouhém roce své vysokohorské osamocené útočiště opustit, aby se mohl věnovat ve Vídni spisovatelské dráze.

Místní kněz Alois Moser nechal ihned vypsat konkurz na nového poustevníka a mezi padesáti uchazeči zvítězil Belgičan Stan Vanuytrecht. Coby profesionální poustevník nebude dostávat mzdu a bude se muset obejít bez řady civilizačních vymožeností, jako je topení, tekoucí voda nebo internet. Odměnou mu bude božský klid o samotě v horách s úchvatnými výhledy na malebné údolí.

„Myslel jsem si, že nemám šanci,“ řekl šťastný vítěz konkurzu, který po světě jezdí v trabantu. „Když jsem četl o poustevně v Saalfeldenu, hned jsem si pomyslel, že to je to pravé místo pro mě.“ Belgičan nejlépe splnil požadavky na místo poustevníka, mezi nimiž bylo i sepjetí s křesťanskou vírou nebo požadavek být smířen sám se sebou.

V poustevně vysoko v Alpách využije i některé životní lekce, kterými si v minulosti prošel. Po rozvodu se ocitl ve finanční nouzi, tudíž nebude mít potíže se skromným životním stylem. Věnoval se také práci s bezdomovci, drogově závislými, alkoholiky, vězni či psychiatrickými pacienty, což pro něj bylo cennou zkušeností. Vanuytrecht rovněž přijal jáhenské svěcení v katolické církvi.

Skromné obydlí, které se mu stane už brzy domovem, přitahuje množství návštěvníků, takže nebude ani tak docela osamocen. Lidé přicházejí, aby se dali do řeči s poustevníkem, užili si výhled, z kterého se on může těšit dennodenně, nebo i jen z obyčejné zvědavosti. Zatímco večery, noci a rána budou patřit jen jemu, po zbytek dne se Belgičan těší, že se bude moci věnovat pastorační péči o své bližní a vést s nimi rozhovory.

Na rozdíl od Fleiglmüllera má Vanuytrecht i plnovous, po kterém se u jeho předchůdce návštěvníci často sháněli. K tomu si potrpí na kouření dýmky. Obyvatelům Saalfeldenu se nový poustevník, který mluví plynule německy, představí 30. dubna při příležitosti slavnosti svatého Jiří.

Starosta městečka si je ale jistý, že je osmapadesátiletý muž tou správnou volbou. „Rozhodli jsme se pro Stana Vanuytrechta, jelikož se nám velice zalíbila jeho osobnost. Vyzařuje klid a působí soustředěným dojmem. Také nám řekl, že si dovede představit, že stráví pobytem v poustevně v Saalfeldenu značnou část svého života,“ pochvaloval si starosta Erich Rohrmoser.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1