Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Berlín hledá jména pro nové ulice. Jedna by se měla jmenovat po africké otrokářce

Berlín hledá jména pro nové ulice. Jedna by se měla jmenovat po africké otrokářce

Bojovala proti portugalským vetřelcům a přivydělávala si jako otrokářka - v Berlíně se v současnosti vede spor o africkou královnu ze 17. století. Pokud místní politici schválí předložený návrh, mohla by jedna z ulic v takzvané Africké čtvrti v městské části Wedding nést jméno královny Nzingy, která žila v letech 1583 až 1663. Vládkyně z území dnešní Angoly je považována za hrdinku boje proti kolonialismu.

V berlínské Africké čtvrti připomínají dvě desítky jmen ulic a náměstí dobu, kdy se Němci v 19. století pokoušeli dohnat evropské mocnosti a získat vlastní kolonie. Ulice se jmenují Ghanská, Tožská či Zanzibarská. Kromě zemí, řek a měst se ale na mapě Weddingu objevují také jména tří kolonizátorů.

Lüderitzova ulice, Petersova alej a Nachtigalovo náměstí by ale měly z orientačních tabulek brzy zmizet. Lidé, po kterých jsou místa pojmenovaná, jsou symboly rasismu a imperialismu, tvrdí podle agentury DPA zastánci změny.

Odborná komise vybrala z téměř 200 návrhů šest jmen. Jde o jména afrických osobností, například zpěvačky Miriam Makebaové či nositelky Nobelovy ceny za mír Wangari Maathaiové z Keni. Všechny se zasazovaly o lidská práva a bojovaly proti kolonialismu.

Mezi vybranou šesticí je právě i královna Nzinga, která se postavila portugalským kolonizátorům. Jenže byla také otrokářkou a konvertovala ke katolicismu, ukazují historické studie.

Zda může být berlínská ulice pojmenována po otrokářce, je už několik týdnů předmětem veřejné diskuze. Radní části Berlín-střed Sabine Weisslerová se snaží o dohodu. Pokud nebude možné najít nad pojmenováním ulice po královně shodu, svolá radnice podle ní znovu odbornou komisi, která projedná nové návrhy.

To v žádném případě, oponuje Bertrand Njoume, který původní komisi předsedal. „Změna návrhů nepřichází v úvahu," říká učitel a člen strany Zelených. Komu se královna Nzinga nelíbí, může podle něj hlasovat pro jiné jméno, stáhnout návrh ale nechce. Není podle něj navíc ani jisté, že královna s otroky opravdu obchodovala. Studie organizace UNESCO, o které se komise opírala, ji údajně vyzdvihují jako vzor boje proti kolonialismu.

Případ královny Nzingy je složitý. Vládla v 17. století nad oblastmi Ndongo a Matamba, které jsou srdcem dnešní Angoly. Postavila se do čela odboje proti Portugalcům, později s nimi ale uzavřela spojenectví proti svým africkým sousedům a dodávala jim otroky, které Portugalci vozili do Brazílie.

„Královna Nzinga dokázala v 17. století umě vyjednávat s Portugalci i Nizozemci," říká Ineke Phafová-Rheinbergerová, která se africké královně věnovala ve své studii. Literární vědkyně považuje Nzingu za dítě své doby. Také řada evropských panovníků se tehdy podílela na obchodu s otroky, upozorňuje. „Úspěchy královny Nzingy při vyjednáváních s Evropany a její pozice jako průkopnice boje za práva vlastního lidu se mi zdají důležitější než její role otrokářky," dodává Phafová-Rheinbergerová.

Ať už spor dopadne jakkoli, Adolf Lüderitz, obchodník z Brém, který položil základy kolonie Německá jihozápadní Afrika na území dnešní Namibie, a badatel Gustav Nachtigal, který byl říšským komisařem v kolonii Německá západní Afrika z názvů berlínských ulic zmizí.

Jestli se bude muset přejmenovat i Petersova alej, není jasné. Tato ulice totiž už jednou změnou jména prošla, a to v roce 1986. Do té doby se jmenovala po Carlu Petersovi, zakladateli kolonie Německá východní Afrika, který kvůli brutálním metodám potlačování neposlušnosti proslul jako "Šibeniční Peters". V současnosti se jmenuje po odbojáři z dob nacistické krutovlády Hansi Petersovi.

Pokud by úřady vyslyšely členy iniciativy obyvatel Africké čtvrti, mohlo by vše zůstat při starém. Tito lidé navrhli obdobné řešení sporu jako v Petersově případě. Ulice, která nyní nese jméno kolonizátora z Brém, by mohla dál nést jméno Lüderitzstrasse, ovšem připomínala by přístavní město jménem Lüderitz v Namibii. Nachtigal ve jménu další ulice už by nebyl říšský komisař Gustav, ale jeho jmenovec, teolog Johann Nachtigal, který ale s Afrikou neměl nic společného.

Jednu podstatnou výhodu by tento návrh měl: Nikdo ze zhruba 3 000 obyvatel dotčených ulic by si kvůli změně adresy nemusel nechat měnit své osobní doklady.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1