Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bestå, Grönö, Tyglösa. Odhalte největší tajemství zesnulého „pana IKEA“ aneb Co jsou kruci ty názvy?

Zakladatel ikonického řetězce s nábytkem a domácími potřebami Ingvar Kamprad je po smrti. 91letý otec obchodů IKEA po sobě zanechal nesmazatelnou stopu – stavebnici z jeho obchodů má doma kdekdo. Kromě tradičních strohých designů se výrobky IKEA vyznačují svéráznými nesrozumitelnými názvy. Překvapí vás, co se za nimi skrývá.

Pro řadu Čechů je to běžná víkendová kratochvíle. Líná procházka modelovými obýváky  sem tam zpestřená zkomoleným přednesem názvů z okolních visaček. Než si jeden odbyde cestu k masovým koulím, jde mu ze všech přehlásek a kroužkovaných „a“ hlava kolem.

Ke štěstí všech (a zaměstnanců řetězce v první řadě) má názvosloví pro tisíce produktů značky IKEA jasný a hodně nevšední systém podléhající neúprosné logice. „Díky, Ingvare,“ říkáte si teď možná při vzpomínce na spořivého magnáta z království nábytkových stavebnic...

Kamprad ovšem výstřední systém nenavrhl jen tak z rozmaru. Motorem mu byla dyslexie, kvůli které zápolil s běžnými číselnými kódy zboží. Novátorský přístup si otestoval už při samotném vzniku jména IKEA. Ve skutečnosti je to zkratka: Ingvar, Kamprad, Elmtaryd (rodinná farma) a Agunnaryd (jméno vesnice, kde vyrostl).

Nápad byl na světě. Dodnes se katalogem řetězce protočily tisíce položek a každá má své unikátní jméno. Výrobky nesou názvy podle skandinávských vesnic, hor, řek, květin nebo jde třeba o chlapecká a dívčí jména. Vše ale podléhá systému. Aby se inventář obchodních domů nezměnil v nezvladatelný chaos, působí v IKEA tým, který má na starosti právě pojmenování produktů.

„Designéři názvů“ se probírají databází švédských slov a pečlivě přiřazují. Stejné švédské slovo si tak drmolí zákazníci v Praze, USA i na Blízkém východě, zkrátka ve všech 400 prodejnách po celém světě.

Občas to ovšem nese potíže: Jak připomíná server Quartz, databáze je co možná nejvíc osekaná o výrazy, které by v jiné kultuře mohly být problémové, ale přesto se někdy „zadaří“. Třeba švédské slovíčko Fartfull, které se objevilo u kusu dětské nábytku, pobavilo v minulosti všechny anglicky mluvící a z podobného důvodu bodovalo povlečení Stenklöver, které taktéž zavánělo nechutným dvojsmyslem.

 Slovníček dle serveru Quartz

  • Koupelnové doplňky – názvy švédských jezer
  • Povlečení – květiny
  • Postele, šatníky, předsíně – norské místní názvy
  • Knihovny – skandinávská chlapecká jména a profese
  • Misky, vázy, svíčky... – švédské místní názvy, názvy koření a bylinek
  • Krabice, dekorace – švédské slangové výrazy a místní názvy
  • Dětské výrobky – savci, ptáci
  • Látky – skandinávská dívčí jména
  • Zahradní nábytek – skandinávské ostrovy
  • Kuchyňské doplňky – ryby, houby
  • Světla – jednotky míry, názvy ročních období, námořní terminologie
  • Ručníky – dánské místní názvy
  • Pohovky, židle, stoly – švédské místní názvy

A pokud vás zajímá, co který název znamená, možná pomůže toto.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1