Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Blízká setkání třetího druhu. Lidstvo by bylo z invaze UFO nadšeno, tvrdí vědci

Blízká setkání třetího druhu. Lidstvo by bylo z invaze UFO nadšeno, tvrdí vědci

Žádný strach ani obavy, ale vesměs pozitivní reakce. Zahraniční vědci jsou přesvědčeni, že pokud by na Zemi přilétli mimozemšťané, lidé by je přivítali s otevřenou náručí. Při svém tvrzení vycházejí z několika studií, které na toto téma v posledních letech prováděli. Podobnému výzkumu se zatím nikdo nevěnoval.

„Pokud bychom zjistili, že ve vesmíru nejsme sami, vzali bychom to pozitivně,“ myslí si asistující profesor psychologie na americké University of Arizona Michael Varnum. „Doteď tu byly pouze spekulace o tom, jak bychom se mohli zachovat, ale žádný systematický empirický výzkum,“ dodává.

Reakce lidstva by se proto s největší pravděpodobností vzdálila představě, kterou nám o „setkání se třetím druhem“ servírují hollywoodské snímky a sci-fi publikace. V nich je invaze mimozemské civilizace doprovázená zbraněmi, tanky a obětmi na životech.

Vědci ve svých závěrech vycházejí z modelových situací, při kterých nechali lidi nejprve číst zprávy o dosavadních zjištěních o existenci života mimo Zemi a pak se jich ptali, jak by na setkání s ním reagovali. S vyvozením závěrů jim pomáhal speciální software, který je schopen analyzovat lidský jazyk.

Zjištění vědce překvapilo. Lidé tvrdili, že by se nebáli a dokonce by je nezklamalo ani zjištění, že namísto vesmírných lodí, které znají z filmového plátna, existuje na jiné planetě pouze primitivní život.

Studie zkoumala také reakci lidí na nedávný vědecký objev vesmírného tělesa, které na podzim proletělo kolem Slunce. Astronomové posléze potvrdili, že se jedná o těleso z jiné sluneční soustavy a pojmenovali ho 1I/2017 U1, nebo také Oumuamua, což je havajský termín pro posla. Podle expertů putovala Oumuamua Mléčnou dráhou stamiliony let, než se nakrátko dostala do naší sluneční soustavy.

Vědce zajímalo, jak by se lidé zachovali, pokud by zjistili, že se jednalo o vesmírný koráb. A opět se dočkali překvapení – i v tomto případě se lidé těšili, a to i přes možné riziko mimozemské invaze.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1