„Borci z Hané zdravijó Prahu.“ Jak na nás pozdrav prozradí, odkud pocházíme | info.cz

Články odjinud

„Borci z Hané zdravijó Prahu.“ Jak na nás pozdrav prozradí, odkud pocházíme

XVI. všesokolský slet svedl na začátku července do Prahy lidi ze všech koutů naší země a kolem Edenu byla slyšet nesmírně pestrá směsice nářečních nebo regionálních podob češtiny. A bylo znát, že skutečnost, odkud pocházíme, na nás spíš než používání zvláštních slov prozradí ta úplně nejběžnější slova, ovšem ve tvarech typických pro tu kterou oblast.

Inspirováni transparentem hanáckých cvičenců skladby Borci se zaměříme na slovesa. A zcela nám postačí jen jeden tvar, třeba třetí osoba množného čísla v přítomném čase. Potkat se můžeme s velmi rozličnými podobami — oni zdravijóvoni musejioni vařijáoni se stydijouoni nosá, voni bydlej... Ty nám naznačí nejen to, zda mluvčí pochází z Čech, Moravy, nebo ze Slezska, ale často ukážou i na menší oblast. Naprostá většina tvarů má totožný původ, ale jejich dnešní variantnost vznikla v důsledku odlišného vývoje v různých částech našeho území.

Pro střední Moravu jsou typické podoby jako nosijou a nosijó. V elektronických databázích mluvených a psaných projevů Českého národního korpusu (www.korpus.cz) najdeme mnoho příkladů: mě živijou naši; někteří lidi utrácijou; to neustojijou; kvečeru poletijou; oni vijou, proč se to nemá; děcka polívku nejijou; auta tam stojijó; v zimě tam jezdijó ti lyžaři.

Jižní a východní Morava preferuje formy typu nosijú nebo volajú. Dokládají to příklady jako oni vijú, kde bývajú; až do osmi hodin večer uklúzajú; včilkaj furt s tú chřipkú strašijú nebo kolik stojijú ty blbé postřiky. Na východním okraji Moravy je situace mnohem pestřejší. Nalezneme tu podoby jako oni nosánosíja nebo nosíjározumíjarozumjá (Valašsko) nebo rozumňá (Slovácko).


 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud