Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brity znechutil případ křesťanské dívky v péči muslimských pěstounů. Matka „závislačka“ si jejich obvinění vymyslela

Brity znechutil případ křesťanské dívky v péči muslimských pěstounů. Matka „závislačka“ si jejich obvinění vymyslela

Příběh pětileté křesťanské holčičky z Velké Británie v zemi vyvolal vlnu pobouření. Dívenku, která byla odebrána biologickým rodičům, totiž do péče dostali muslimští pěstouni, kteří jí údajně nutili učit se arabsky, zakázali jí jíst slaninu a tvrdili jí, že jsou „Vánoce a Velikonoce hloupé“. O případu informoval deník Times s odvoláním na dívčinu matku. Nejnovější zprávy však ukázaly, že má matčina verze velké trhliny. Sama totiž vyrostla v muslimské rodině a dceru jí úřady odebraly kvůli závislosti na pití alkoholu a prostituci.

Matka holčičky deníku Times tvrdila, že je její dcera u muslimských pěstounů nešťastná a že jí prosila, aby se už do rodiny, kde se „nemluví anglicky“, vracet nemusela. Muslimští pěstouni jí údajně měli zakazovat nosit křížek a jíst vepřové.

Podle soudních dokumentů, o kterých dnes informoval deník The Telegraph, však byl příběh prezentovaný matkou ve skutečnosti trochu jinak. Samotní prarodiče malé dívky totiž pocházejí z „muslimského prostředí, víru ale nepraktikovali“. Přestože tedy matka holčičky vyznává křesťanství, sama vyrostla v muslimské rodině.

Nová zjištění navíc ukázala, že byla dívenka biologické matce v březnu odebrána po policejním zásahu. Matka totiž zjevně trpí závislostí na alkoholu, užívá kokain a byla zatčena kvůli prostituci. Úřady navíc popírají, že by se v rodině muslimských pěstounů nemluvilo anglicky, jak matka dítěte tvrdila deníku The Times.

Do případu se vložil i vládní poradce pro výchovu Martin Narey, podle kterého by nemělo být pěstounům zakazováno starat se o děti jen proto, že jsou odlišné etnické nebo náboženské příslušnosti. „Barva pleti nebo náboženství v roce 2017 nehraje roli,“ řekl pro Telegraph.

S tím souhlasí i sociální odbor obvodu Tower Hamlets, kde žije největší podíl muslimů v Británii a pěstouni bílé pleti zde tvoří jen 24 procent.

„Naši pěstouni jsou kvalifikovaní lidé z různých prostředí, kteří mají s péčí o děti bohaté zkušenosti. Představují rozmanitou tvář naší čtvrti, která je místem, kde spolu lidé z různých prostředí dobře vycházejí,“ říká ředitelka sociálního odboru Debbie Jonesová, která hned po zveřejnění příběhu v Times upozorňovala na to, že jsou v něm nepřesnosti.

Londýnský obvod Tower Hamlets, odkud holčička pochází, nyní navrhuje, aby byla dívka svěřena do péče její babičky, která ale žije v zahraničí. Soud s návrhem údajně souhlasí.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1