Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Byl jsem si jistý, že jsme pod útokem, říká muž, který odeslal Havajanům falešné varování před raketou. Ze života má peklo

Byl jsem si jistý, že jsme pod útokem, říká muž, který odeslal Havajanům falešné varování před raketou. Ze života má peklo

Incident z 13. ledna vzbudil pozornost po celém světě. Havaj tehdy vyděsilo varování před bezprostředním útokem balistické střely. V době zvýšeného napětí mezi USA a KLDR to vypadalo jako katastrofická zpráva, která bude mít dalekosáhlé dopady. Jenže varování bylo falešné. Muž, který poplach spustil, teď poprvé promlouvá a popisuje peklo, které kvůli své chybě prožívá.

Je mu něco přes 50 a s novináři mluví jen pod podmínkou anonymity. Už tak je toho na něj dost – dostává výhrůžky a představa, že se celý svět dozví jeho jméno, je neúnosná. „Pár posledních týdnů pro mě bylo peklo,“ říká. Poruchy spánku, potíže s jídlem – stresová situace si na něm vybírá daň.

Co se vlastně v osudný den stalo? Dosud se vědělo, že muž odeslal varovnou SMS při střídání směn. Nešťastný krok v situaci, kdy opadá pozornost – mohlo se zdát. Jak píše The Independent, ve skutečnosti všemu předcházel telefonát. Operátor zrovna začínal sobotní směnu a slyšel kolegu, který na zabezpečené lince mluvil s někým z pacifické flotily.

Hrozba z KLDR
Havaj ohrožují severokorejské balistické rakety, o nichž Pchjongjang tvrdí, že mají dostatečný dolet, aby zasáhly i kontinentální USA. Ostrov je severokorejskému území nejblíže, severokorejská raketa by tam dopadla 20 minut po startu.

Muž se teď hájí, že neslyšel začátek hlášení, ve kterém zaznělo třikrát po sobě slovo „cvičení“. Hovor podle něj nebyl vysílán skrze reproduktor, aby ho mohli slyšet všichni. „Slyšel jsem ‘Toto není cvičení’, nezaslechl jsem od kolegů nic o cvičení,” vysvětluje.

Na Havaji následovala panika ještě umocněná faktem, že trvalo skoro 40 minut, než se k lidem stejným komunikačním kanálem dostalo upřesnění, že nic nehrozí. „Ihned poté jsem byl zdevastovaný, cítil jsem se opravdu hrozně. Bylo mi fyzicky špatně,” vzpomíná viník.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Otázkou je, nakolik byl výsledný chaos důsledkem ledabylé spolupráce posádky v operačním centru a nakolik dílem jednoho člověka. Nadřízení údajně roky věděli, že viník celého incidentu má v práci problémy a sotva ji zvládá. Ukazuje se – píše The Independent – že muž v minulosti mylně považoval cvičení pro případ tsunami nebo varování před požáry za skutečné události. Jeho kolegům prý nebylo příjemné fungovat s ním v týmu. Jeho nadřízený mu ale místo v práci údajně roky držel navzdory těmto problémům. Muž sám to odmítá a říká, že neví o tom, že by zaostával. O práci po svém kousku každopádně přišel.

Průšvih stál místo i dva vrchní představitele úřadu pro řešení krizových situací. Pochybení zaměstnance totiž odhalilo díry v systému, který dával prostor pro volnou interpretaci důležitých informací, a zanedbávané předpisy. Vyslat výstrahu bylo možné, protože k rozeslání SMS zpráv na telefony obyvatel Havaje, do televize a rozhlasu nebyla zapotřebí autorizace nadřízených. S cílem podobným incidentům v budoucnu předejít se tento nedostatek změní, uvedla Federální komunikační komise.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1