Byli šlechta i trestanci a nevěděli, co s penězi, říká o hornících režisér hitu Dukla 61 David Ondříček | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Byli šlechta i trestanci a nevěděli, co s penězi, říká o hornících režisér hitu Dukla 61 David Ondříček

Byli šlechta i trestanci a nevěděli, co s penězi, říká o hornících režisér hitu Dukla 61 David Ondříček

Z jeho filmu Dukla 61 se okamžitě stala událost roku. Snímek o důlním neštěstí z roku 1961, kdy zemřelo 108 horníků, zajistil Davidu Ondříčkovi velkou pozornost. V rozhovoru pro týdeník Reflex režisér popisuje natáčení i samotný život havířů za socialismu. „Byli šlechta, ale vlastně i trestanci pracující v nelidských podmínkách,“ říká s odkazem na nadstandardní výdělky, které horníci mívali.

Horníci žili v jiném světě než ostatní lidi za socialismu. Brali i deset tisíc korun měsíčně, což byl plat generálního tajemníka strany. Mně se líbilo, že se o tom ve filmu nemluví, ale je to vidět. Jenom z oblečení hornických žen je jasné, že jde o honoraci. Hotové Američanky.

Mrzí mě, že jsme nestihli natočit jednu scénu, která by byla přítomna jen tak mimochodem. Ženské u kadeřníka. Šlechtí se a baví se mezi sebou hodně ostře. Je jasné, že tomu tady šéfují. Je to jejich svět a chlapi před nimi zdrhají pod zem, protože tam kralují oni. Když jel havíř do Prahy, říkalo se, že v jednom autě jede on a ve druhém jeho klobouk. Měli takový prachy, že si kupovali i věci, které vůbec nepotřebovali. Drahý nábytek, auta, oblečení. Vznikl Havířov, jakési Dawson City, a havíři z něj jezdili na Klondike, jakkoli to bylo jenom autobusem za barák, kde sfárali. Zkracovali si život, podstupovali obrovské nebezpečí, ale vyfárali ven a měli prachy. Byli šlechta, ale vlastně i trestanci pracující v nelidských podmínkách. Nechtěl jsem ten paradox řešit, chtěl jsem ho ukázat.

Lze si tu dřinu vůbec představit?

Absolutně ne! Horníka původem z Maďarska hraje Peter Nádasdi. Chlap namakaný jako prase, samý sval, hrál závodně fotbal. A když během natáčení dostal sbíječku, rubal dvě minuty, crčel z něj pot a pak to vzdal. Představa, že oni tam rubali uhlí v osmihodinové směně, je šílená. Ten kraj je dodnes nasáklý zašlou slávou, chodili jsme kolem zavřených kulturních domů, které pamatují dvoudenní kalby. Když se bralo, ženské čekávaly před závorou, aby si ty svý chlápky zkásly. A oni před nimi utíkali přes plot, vrátili se za dva dny, dali jim přes hubu a jelo se dál.

Replikám mezi havíři není z poloviny vůbec rozumět, ale příběhu to neublíží.

Když Nádasdi řekne, že se někdo hodí do havířiny jak patrontaška z kozí pitky, tak nerozumíte, ale víte, že je to přesné. Do Ostravy se tehdy za prací jezdilo z celé střední Evropy. Byl to hotový jazykový babylón. Marek Taclík mluví česky, protože přišel z Čech, Petr Buchta mluví polsky, Peter maďarsky, ale snaží se mluvit česky.

Pokračování článku čtěte zde >>>

Celý rozhovor najdete v tištěném Reflexu

Vše o filmu Dukla 61: Jaké bylo skutečné neštěstí a kdo zazářil na plátně čtěte zde>>>

Reflex 22/2018

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.