Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi budou mít příležitost vidět pouhým okem přelet vesmírné stanice. Kdy a kde to sledovat?

Češi budou mít příležitost vidět pouhým okem přelet vesmírné stanice. Kdy a kde to sledovat?

Přelet Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) bude dnes večer pozorovatelný pouhým okem jen z části České republiky. Na jihozápadě tomu zabrání vysoká oblačnost. O něco lepší předpověď mají meteorologové pro páteční večer, kdy by měla být ISS také viditelná. Na ISS je v současnosti americký astronaut s vazbami na Česko Andrew Feustel, který vzal do vesmíru postavičku Krtka z Milerových pohádek. Astronomové k přeletu připravili akci pro děti.

Mezinárodní stanice prolétá nad Českem několikrát denně, jen málokdy se dá ale vidět okem. Je to proto, že přes den její obraz zanikne kvůli slunečnímu svitu. Stanice nemá vlastní světelný zdroj, kterým by si „svítila na cestu“. Vidět ji lze ve chvílích, kdy se na ní odráží sluneční světlo. Ve čtvrtek ji pozorovatelé mohou zaznamenat ve 22:53 hodin, kdy bude „vycházet“ na západě. V následujících sedmi minutách se přesune na východ, přičemž zhruba v polovině své viditelné dráhy protne místo, kde je vidět souhvězdí Malý medvěd.

Přesný čas přeletu se mírně liší podle toho, odkud chtějí lidé ISS pozorovat. Čas 22:53:43 platí pro Prahu, na západě republiky to bude o několik sekund dříve a například ve Valašském Meziříčí „vyjde“ ISS nad obzorem až ve 22:54:19. Bude ji ale možné vidět zřejmě jen z malé části Česka, pro čtvrteční večer totiž meteorologové předpovídají velkou oblačnost. „Nejvíc oblačnosti bude na jihozápadní polovině území. Lepší to bude ve Slezsku, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji,“ řekla Iveta Kodádková z Českého hydrometeorologického ústavu.

Větší šanci vidět ISS budou mít podle ní pozorovatelé následující den, kdy by oblačnost měla být o něco menší. Tehdy začne viditelná část přeletu ve 22:01. Jak uvedl místopředseda České astronomické společnosti a tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan, v tento den bude astronaut Andrew Feustel fotografovat při přeletu Česko. Astnomové proto vyzvali děti, aby ve čtvrtek a vpátek při sledování ISS rozsvítily světlo a posvítily tak Krtkovi na cestu. Jak uvedl Suchan, při nepřízni počasí si zájemci o pozorování nemají zoufat. Příležitostí vidět ISS bude v následujících týdnech a měsících ještě několik.

Ve čtvrtek Krtkovi na ISS zamává z Hvězdárny Ondřejov jeho krtčí kolega - postavička, která se do vesmíru podívala v roce 2011. V pátek je připravený program pro děti ve Hvězdárně a planetáriu Brno. Začíná ve 21 hodin a jeho součástí bude promítání pohádky i kvízy.

ISS obíhá Zemi ve výšce 402 až 407 kilometrů. Jeden oběh trvá 90 minut. Při pozorování okem má podobu jasného pohybujícího se bodu. V dalekohledu je možno zahlédnout její tvar připomínající nakloněné písmenho H. Astronaut Feustel je ve vesmíru již poněkolikáté, ze současné mise se vrátí na Zemi 4. října.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1