Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko má první "pomalé rádio". Přenáší zvuky přírody z jižních Čech

Česko má první "pomalé rádio". Přenáší zvuky přírody z jižních Čech

Rádio bez reklam a jen se samými libými zvuky – to není nesplnitelný sen, ale realita nového vysílání, které nonstop přenáší zvuky přírody z jižních Čech. Ambiciózní český projekt nabízí první přírodní rádio, které funguje pod názvem Slow Radio.

Ráno ptáci, k večeru spíš žáby. Tak vypadá neplánovaný a spontánní program prvního přírodního rádia v Česku. Zdarma a bez reklam se mohou posluchači zasnít při poslechu zvuků z přírody v jižních Čechách. Na stránce Slowradio.cz je možnost zvolit si kvalitu přenosu, i zapojit se do diskuse.

Příprava na počátek vysílání rádia prý nebyla snadná. Provozovatelé museli najít vhodné místo, které by bylo dostatečně vzdálené od civilizace, i zvolit odolnou techniku. Přesné místo umístění mikrofonu není známé, možná i z obavy o krádež vybavení.

„Díky citlivému mikrofonu můžeme zachytit i takové zvuky, jako je svištění křídel prolétajících ptáků nebo škrábání drápků při pohybu po kmenech a větvích. Ale tyto zvuky rozhodně nejsou pravidlem. Aby byly slyšet, musí být pták či zvíře opravdu velice blízko mikrofonu,“ uvádí pro iDnes.cz ředitel České Společnosti Ornitologické Zdeněk Vermouzek, který se na vzniku rádia podílel.

Přestože zpěv ptáků může občas posluchačům přijít slabší, autoři radí nezvyšovat hlasitost nad normální úroveň. Zvuky totiž snímá velice citlivý mikrofon, a proto když do něj třeba klovne datel, je to pořádná rána.

Už dle názvu se vysílání zřejmě snaží navazovat na fenomén takzvané slow TV neboli pomalé televize, která zobrazuje zdánlivě obyčejné věci v reálném čase. Prvním takovým vysíláním pravděpodobně byla v roce 2009 7hodinová jízda vlakem, kterou vysílala norská televize. Objevily se také pořady, ve kterých v krbu několik hodin hořel oheň, nebo vysílání, ve kterém žena pletla svetr. V Česku se podobné pokusy uskutečnily při přenosu z pražské mazací tramvaje nebo při nonstop vysílání z pražského hlavního nádraží.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1