Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Český lev má novou sošku, Plesl se při její tvorbě inspiroval Josefem Ladou

Český lev má novou sošku, Plesl se při její tvorbě inspiroval Josefem Ladou

Poetika Josefa Lady se stala inspirací pro tvůrce Ronyho Plesla, který je autorem nové sošky Českého lva. Výrobcem bude sklárna Rückl. Pro 25. ročník udílení cen Českých lev vznikne 40 křišťálových trofejí. 

Počítá se s tím, že 37 plastik může najít svého majitele během ceremoniálu 10. března v pražském Rudolfinu, tři sošky jsou náhradní. Soška je o kilogram lehčí než ta předchozí, herečka Aňa Geislerová při jejím představení uvedla, že se dobře drží v ruce a že ona se bude snažit, aby obohatil její sbírku Českých lvů. Jsem tu trošku za sběratele, protože mám úplně původního Českého lva, který byl obrovský, asi desetikilový, pak mi celá jedna řada unikla a teď přichází nový Český lev a je to výzva pro mojí sbírku a já udělám všechno pro to, abych ho získala, řekla.

K příležitosti výročí 25 let Českého lva představujeme novou sošku ocenění. Ta se skládá ze dvou částí, horní části v podobě lva a spodní části, kterou tvoří podstavec. Díky ruční výrobě podstavce je každý kus sošky originál, vzkázal k sošce Ivo Mathé, prezident České filmové a televizní akademie, která cenu pořádá.

Plesl ČTK dnes řekl, že chtěl vycházet z české kulturní tradice i z estetiky české brusičské tradice. Hřívu lva zdobí typ brusu špičtajn a podstavec hvězdy. Ačkoli je soška lisovaná, nese prvky, které jsou typické pro kolekci České nebe sklárny Rückl. Při tvorbě návrhu jsem se inspiroval poetikou Josefa Lady a tvaroslovím českého kubismu, toužil jsem stvořit lva vstřícného a milého, uvedl designér. Kubismus se odráží ve lví hřívě a broušené hvězdičky odkazující k dlouhé tradici českého broušeného skla zdobí podstavec.

Soška váží dva kilogramy a včetně podstavce je vysoká asi 28 centimetrů. Trofej se vyrábí jinou technologií než ta předchozí, do několikadílné kovové formy se lev lisuje. Poté se přibližně den chladí a následně se brousí a leští, lev a podstavec jsou pak slepeny. Jedna soška se vyrábí tři dny.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1