Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Českým vědcům se povedl unikát. Jako první na světě odchovali toto tajuplné noční zvíře

Českým vědcům se povedl unikát. Jako první na světě  odchovali toto tajuplné noční zvíře

Českým zoologům se podařilo odchovat ohroženého nártouna filipínského, což se dosud nikde ve světě nepovedlo. Mládě se narodilo v chovné stanici na filipínském ostrově Bohol 1. května. Nyní jsou mláděti tři týdny, má se čile k světu a matka o něj pečuje. „Je zde velká šance, že mládě přežije,“ uvedla zooložka Milada Řeháková, která je vedoucí českého týmu. Cílem týmu je vytvoření záložní populace pro případ, že by byl nártoun ve volné přírodě vyhuben.

Podle Řehákové se nártouna zatím nikdy nepodařilo úspěšně chovat v žádné ze zoologických zahrad, přestože se o to v minulosti pokoušely mnohé z evropských i amerických zoo. „My jsme se rozhodli pokusit se o odchov v podmínkách s místním klimatem a místní potravou, kde navíc odpadá stres z dlouhého převozu,“ doplnila.

Nártoun filipínský patří mezi 25 nejohroženějších primátů světa. Kvůli svému vzezření, které připomíná roztomilého skřítka, je často předmětem nelegálního obchodu se zvířaty. To vede spolu s ničením přirozeného prostředí lesa k výrazným úbytkům nártouní populace.

Tým českých vědců pojmenovaný po latinském názvu této drobné noční poloopice Tarsius vede záchranný projekt už osm let. Za tu dobu docílili zrušení několika stanic, které nártouny vystavovaly jako turistickou atrakci v nevyhovujících podmínkách. Nártouni tam kvůli abnormálnímu stresu hynuli a byli nahrazováni dalšími upytlačenými zvířaty.

Před třemi lety se českému týmu podařilo získat první pár nártounů, kteří dostali jména Nina a Julius. Loni na podzim se nártouni pářili a letos v březnu při pravidelném vážení u samice vědci zjistili nárůst hmotnosti o prvních pár gramů. Při dalších váženích pak gramů přibývalo. Po šesti měsících březosti Nina porodila zdravé mládě. Novorození nártouni váží jednu třetinu hmotnosti matky, matka mládě přenáší v tlamě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1